OECD: Propast mezi bohatými a chudými se zvyšuje

Za jeden z faktorů, který zvyšuje nerovnost, OECD považuje nestandardní práci. To jsou podle ní třeba pracovní smlouvy na dobu určitou nebo samostatně výdělečná činnost. Upozorňuje, že od poloviny 90. let více než polovina všech vzniklých pracovních míst v členských zemích byla ze skupiny nestandardní práce. Domácnosti, které závisejí na této práci, mají vyšší míru chudoby než další domácnosti.

Z jednotlivých členských zemí OECD je nerovnost v příjmech nejvyšší v Chile, Mexiku, Turecku, USA a v Izraeli. Naopak nejnižší je v Dánsku, Slovinsku, na Slovensku a v Norsku.

Nerovnost v příjmech dosáhla podle OECD rekordu ve většině zemí. V průměru deset procent nejbohatších lidí v populaci nyní vydělává 9,6krát více než deset procent nejchudších. V 80. letech to bylo sedmkrát více a na počátku tohoto tisíciletí devětkrát více.

Až 40 procent populace na dolním konci příjmového žebříčku v mnoha zemích vytěžilo z ekonomického růstu v posledních desetiletích jen málo. V některých případech se některým lidem s nízkými příjmy v reálném vyjádření mzda dokonce snížila. Pokud tak velká skupina populace získá tak málo z ekonomického růstu, oslabuje to důvěru v instituce, nehledě na to, že se i třepí sociální struktura, uvedla OECD.

Standardní měřítko nerovnosti neexistuje, ale většina ukazatelů naznačuje, že rozdíl v nerovnosti se během finanční krize snížil, zatímco nyní se začíná opět zvyšovat.

Podle zprávy je čím dál méně efektivní přerozdělování příjmů systémem daní a dávek. Tyto systémy jsou přitom považovány za jeden ze způsobů, který může nerovnost účinně snížit. OECD doporučuje zejména zvýšení daní bohatým. Na druhé straně OECD pozitivně hodnotí růst počtu zaměstnaných žen, který prohlubování nerovnosti naopak brzdí.

Jednou z mála oblastí, kde se nerovnost v příjmech v posledních 30 letech nezvyšovala, je Latinská Amerika. Nerovnost tam ale zůstává vysoká.