Věřitelé podle EK nejednají o prodloužení programu pro Řecko

Německý list Süddeutsche Zeitung dnes s odvoláním na vysoce postaveného představitele Evropské unie informoval, že eurozóna nyní zvažuje další prodloužení programu. Dombrovskis však uvedl, že rozhovory takzvané bruselské skupiny, kterou tvoří zástupci mezinárodních věřitelů a řecké vlády, se touto možností nezabývají. \"Hlavním scénářem je dokončení současného záchranného programu, který běží do konce června,\" prohlásil Dombrovskis.

Eurozóna již v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Dosažení dohody nyní komplikuje odpor Atén vůči reformám penzijního systému a trhu práce, které požadují věřitelé.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že optimismus řecké vlády ohledně dosažení dohody v nejbližších dnech se neopírá o výsledky jednání. Zopakoval rovněž, že nemůže vyloučit platební neschopnost Řecka. \"To, co vím o rozhovorech, nepodporuje optimismus vyzařující z prohlášení z Atén,\" řekl Schäuble.

Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí uvedl, že očekává dosažení dohody s věřiteli během jednoho týdne. Parlamentní mluvčí řecké vládní strany SYRIZA Nikos Filis pak ve středu prohlásil, že Řecko bez dosažení dohody s mezinárodními věřiteli nedokáže uhradit splátku půjčky od Mezinárodního měnového fondu (MMF), která připadá na 5. června.

Eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici ve středu uvedl, že dohody je možné dosáhnout v příštích týdnech, bude však podle něj záležet na úrovni politické vůle, protože přetrvávají velké rozpory v jednáních o penzijním systému a trhu práce.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.