Podle analytika společnosti UniCredit Ericka Nielsena předložené návrhy přinášejí příliš velkou zátěž na daních a poplatcích, z nichž ty špatné jsou namířené zejména proti firmám. \"Není tu dost skutečných reforem,\" dodal.
Podle Jacoba Funka Kirkegaarda z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku plných 93 procent opatření v hodnotě 7,3 miliardy eur navrhovaných Řeckem pochází ze zvýšení daní a příspěvků do systému sociálního zabezpečení. Jen sedm procent se týká ročních úspor, z nichž 360 milionů eur má jít z omezení předčasných odchodů do důchodu a 200 milionů ze snížení výdajů na obranu.
Návrhy Řecka jsou \"blíže ideologickým imperativům\" premiéra Alexise Tsiprase, než hospodářským potřebám Řecka, upozornil Kirkegaard. Zároveň vyjádřil hluboké pochybnosti, že by s něčím takovým věřitelé někdy mohli souhlasit, navíc u země, která je \"notoricky známá potížemi s vybíráním daní\".
Hlavní ekonom řecké banky Eurobank Platon Monokrusos řekl, že jde o daňový gejzír, který má vysát z kapes poplatníků po více než dvou miliardách eur na dani z přidané hodnoty a sociálních poplatcích. A kolem 2,5 miliardy eur mají přinést firmy.
Podle řecké federace malých podniků GSVEE směřuje vláda v Aténách k \"demolici výrobní struktury země\".
Zástupci mezinárodních věřitelů dnes návrhy řecké vlády také odmítli a přišli s protinávrhy, které už ale řecká strana smetla se stolu. Podle dosavadních informací z vyjednávání na technické úrovni se obě strany nebyly zatím s to přiblížit dohodě.
Řecko má do konce června splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) asi 1,6 miliardy eur (43,6 miliardy Kč). Nyní jedná s věřiteli o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z už dříve dohodnutého programu pomoci.