Na dotacích bylo ve zmiňovaném rozpočtovém období přiděleno 687 miliard korun. Většinu z toho získaly veřejné instituce. Nepočítá-li se ministerstvo dopravy a jeho podřízené organizace, přes které jsou financovány nákladné dopravní stavby, pak jsou na prvních třech místech vysoké školy.
Masarykova univerzita uspěla se 178 projekty za téměř 9,8 miliardy korun, z toho 8,5 miliardy už bylo vyplaceno. Nejnákladnějším projektem je středoevropský technologický institut CEITEC za 4,5 miliardy korun. Na druhém místě je olomoucká Univerzita Palackého, která získala 6,67 miliardy korun, z toho na centrum biomedicíny šlo 732 milionů. Třetí Vysoké učení technické v Brně získalo 5,27 miliardy Kč.
Pražské školy jsou na tom hůře. Univerzita Karlova je osmá se získanými 2,48 miliardy Kč, vyplaceno bylo zatím 1,6 miliardy. Mezi nejlepší se nevešly Vysoká škola ekonomická a Česká zemědělská univerzita. Podle týdeníku za to může i fakt, že Praha je podle unijních statistik považována za bohatý region a získání dotací je tak složitější.
Mezi firmami je první ČEZ, druhé skončily Třinecké železárny a třetí Vítkovice Holding. ČEZ získal dotace za 3,8 miliardy, zhruba dvě miliardy korun byly proplaceny. Většina peněz míří do ekologizace starých elektráren a tepláren a také na výzkumné aktivity v ÚVJ Řež. Třinecké železárny získaly 2,6 miliardy korun, nejvíce na snižování emisí z hutní výroby. Vítkovice Holding získal 1,7 miliardy korun, velká část peněz pokryla obnovu oblasti Dolních Vítkovic.
V příštím rozpočtovém období, tedy 2014 až 2020, chce stát omezit investice do čistě podnikatelských aktivit. Celkem se bude rozdělovat zhruba 640 miliard korun.