Nejvyšší soud k obezřetnosti při couvání v obytné zóně

Ačkoliv se jako řidiči snažíme dodržovat své povinnosti, může nastat situace, kdy dojde k tragické události na silnici, včetně následného trestního stíhání za trestný čin spáchaný nedbalostí. Již samotný fakt, že byla druhému způsobena újma na zdraví, může řidiče dostatečně vytrestat, jelikož svědomí je nejpřísnější soudce.

Doporučujeme: Odškodnění za dopravní nehodu a spoluodpovědnost chodce?

Tragédie na parkovišti

Případ, který v konečném stádiu projednával Nejvyšší soud, vycházel ze skutkového děje dopravní nehody, kdy řidič při couvání se zaparkovaným vozidlem v prostoru obytné zóny přejel zadním kolem dítě výšky cca 75 cm, čímž nastala u dítěte újma na zdraví neslučitelná se životem. Řidič před couváním procházel kolem skupiny osob, u které stálo toto dítě, a proto byl řidič přesvědčen, že dítě je pod řádným dozorem rodičů. Řidič nespatřil při couvání, že by v okolí vozidla pobíhalo jakékoliv dítě. Následně byl řidič trestně stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti.

Doporučujeme: Odškodnění dopravní nehody a pozůstalí?

Odsuzující rozsudky

Soud prvního stupně i odvolací soud shledal řidiče vinným přečinem usmrcení z nedbalosti. Odvolací soud uložil řidiči trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku a šesti měsíců, a to včetně trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a čtyř měsíců. S tímto odsouzením řidič nesouhlasil, a proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud apeluje na obezřetnost při couvání

Nejvyšší soud odmítl dovolání řidiče a ztotožnil se s rozsudkem odvolacího soudu, ačkoliv na stranu řidiče se při dovolání postavil rovněž státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství, který poukazoval na velmi vážnou nedbalost osob při dozoru dítěte. Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí poukazoval, že má-li řidič nedostatečný rozhled při couvání, musí si k bezpečnému couvání zajistit způsobilou a náležitě poučenou osobu.

K tomuto Nejvyšší soud: „Této povinnosti musí při couvání dbát každý řidič motorového vozidla, neboť ji určuje ustanovení § 24 odst. 2 zák. 361/2000 Sb., které řidičům ukládá, že při couvání nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Tato základní povinnost je zesílena další, vyjádřenou v odstavci 3 citovaného ustanovení tak, že pokud to vyžadují okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, musí řidič zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. Z těchto zákonných podmínek plyne, že řidič při couvání motorového vozidla má za povinnost být zvýšeně opatrný a obezřetný. Této obezřetnosti musí řidič dbát o to více, couvá-li s motorovým vozidlem z míst vyhrazených pro parkování v obytné zóně (§ 39 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb.), kde se v momentě, kdy hodlá započít s couváním, nacházejí v blízkosti jiné osoby, jejichž výskyt před tímto manévrem zaznamenal.“ Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu byla podána ústavní stížnost, uvidíme, zda Ústavní soud posoudí případ odlišně.

Kompletní znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu naleznete pod sp. zn.: 8 Tdo 125/2015 na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ dopravní nehody je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.