Pokles byl hlubší, než se čekalo. Ekonomové podle ankety agentury Reuters čekali v průměru snížení HDP o 1,7 procenta. Pád do recese prohlubuje nepopularitu vlády prezidentky Dilmy Rousseffové a může zesílit politickou krizi v zemi.
V meziročním srovnání HDP prohloubil pokles na 2,6 procenta z tempa 1,6 procenta v prvním čtvrtletí. Zesílil pokles v průmyslu, do záporného pásma se dostala produkce zemědělství a dál se zpomalil růst v těžbě surovin. Prudký pád utrpělo stavebnictví, v mírném poklesu pokračoval sektor služeb,.
Růst v Brazílii, která je sedmou největší ekonomikou světa, se v posledních letech prudce zpomaloval, zejména pod vlivem oslabování cen komodit a slabé globální ekonomiky. Domácí spotřebitelské výdaje pak podkopaly dvouciferné úrokové sazby, jimiž centrální banka bojuje proti zvýšené inflaci.
Ekonomika loni ještě stoupla o 0,1 procenta, před poklesem ji ale zachránilo především zvýšení vládních výdajů. To však vedlo rovněž k růstu veřejného dluhu a vyvolalo obavy u ratingových agentur, které zemi pohrozily snížením úvěrového ratingu do spekulativního pásma.
Vláda, kterou podkopává rozsáhlý korupční skandál v ropné společnosti Petrobras, tak musela přijmout řadu úsporných opatření, omezila výdaje a zvyšuje daně. Důvěru investorů ani spotřebitelů to ale neoživilo. Rousseffová loni v listopadu podruhé těsně zvítězila v prezidentských volbách, podle průzkumů ji ale nyní podporuje jen osm procent Brazilců.