Nejvyšší soud k posouzení míry účasti na dopravní nehodě

Posouzení míry spoluodpovědnosti poškozeného při odškodnění dopravní nehody je vždy zcela individuální, kdy pojišťovna z titulu povinného ručení často aplikuje nepřiměřeně vysokou spoluodpovědnost poškozeného. Poškozenému pak nezbývá než podat žalobu k získání plného odškodnění za dopravní nehodu.

Nevyplatila vám pojišťovna plnou náhradu škody na vozidle po dopravní nehodě s poukazem na amortizaci náhradních dílů? Ústavní soud vydal již před několika lety nález, který stanovuje neoprávněnost pojistného krácení a nárok poškozeného požadovat plnou výši odškodnění: více v článku Amortizace a odškodnění dopravní nehody.

Střet motocyklu a vozidla

Soud prvního stupně projednával žalobu pozůstalých po zemřelém následkem dopravní nehody. K dopravní nehodě došlo za situace, kdy řidič automobilu vjížděl do křižovatky z vedlejší silnice a nedal přednost v jízdě motocyklu, který jel po hlavní silnici rychlostí 121 km/hod, přičemž střetu se motocyklista snažil zabránit bržděním a naopak řidič automobilu nikterak nereagoval, ačkoliv motocyklistu objektivně musel spatřit. Motocyklista zraněním podlehl. Soud prvního stupně dovodil, že oba účastníci dopravní nehody měli na dopravní nehodě svůj podíl, kdy řidič automobilu měl vyčkat s rozjezdem do křižovatky a motocyklista měl jet rychlostí 60 km/hod. Soud prvního stupně však dovodil, že větší podíl na dopravní nehodě měl řidič automobilu, jelikož nedal přednost v jízdě motocyklu, který jel po hlavní silnici a nikterak na něj nereagoval. Soud prvního stupně tedy shledal míru spoluodpovědnosti zemřelého motocyklisty na 30 %. Případ dále projednával odvolací soud.

Odvolací řízení

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a ztotožnil se s mírou stanovení spoluodpovědnosti zemřelého motocyklisty na dopravní nehodě. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že za střet vozidel nese zásadně odpovědnost řidič automobilu, který vjel do křižovatky z vedlejší silnice, protože jeho povinností bylo dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po hlavní silnici. Na stanovení spoluodpovědnosti motocyklisty dle odvolacího soud ničeho nemění, že překročil o dvojnásobek povolenou rychlost. Proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovolání s odůvodněním, že naopak hlavní příčinou dopravní nehody byla vysoká rychlost motocyklisty.

Nejvyšší soud k posouzení míry spoluodpovědnosti

Nejvyšší soud na základě podaného dovolání zrušil rozsudek soudu prvního stupně i odvolacího soudu a věc vrátil k novému řízení. Nejvyšší soud ve svém odůvodnění rozhodnutí stanovil, že k posouzení míry účasti na dopravní nehodě je nutné zhodnocení všech skutkových okolností konkrétní dopravní nehody, stanovení rozhodné účasti na střetu a nikoliv jen posouzení otázky zaviněného protiprávního jednání účastníků. K tomuto Nejvyšší soud: „Odpovědnost za střet vozidel a případné další následky jsou zásadně na řidiči, jenž přijel do křižovatky po vedlejší silnici a nedal přednost řidiči přijíždějícímu po hlavní silnici. Jestliže však řidič na hlavní silnici jede rychlostí výrazně překračující maximální povolenou rychlost, čímž řidiči přijíždějícímu do křižovatky po vedlejší silnici znemožní, popř. podstatně ztíží, aby mu dal přednost v jízdě, pak není vyloučena jeho odpovědnost nebo spoluodpovědnost za případnou kolizi. Překročení dovolené rychlosti řidičem jedoucím po hlavní silnici pak může mít pouze omezený význam, a to v podstatě jen z hlediska míry následku vzniklého ze střetu, ledaže toto překročení je natolik extrémní, že znemožní řidiči přijíždějícímu po vedlejší silnici splnění povinnosti dát přednost.“

Poznámka: Kompletní znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu naleznete pod sp. zn.: 25 C do 1097/2014 na jeho webových stránkách www.nsoud.cz. Každý případ odškodnění dopravní nehody a určení spoluodpovědnosti je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.