ČR i Slovensko přitom delší dobu prosazují, aby státy mohly samostatně určovat, jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti. Země to považují za jeden z důležitých nástrojů proti daňovým únikům. DPH ale patří v unii mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na celounijní úrovni. EK navíc nedávno žádost ČR, Slovenska a dalších zemí o rozšíření tohoto opatření zamítla.
\"Je naší povinností dostat ty peníze do státních rozpočtů. Slovensko v době svého předsednictví bude nápomocné v prosazení tohoto tématu,\" uvedl Kažimír. Slovensko by se mělo stát předsednickou zemí EU od července příštího roku.
Babiš dnes uvedl, že se objevili u daňových úniků s DPH problémy ohledně dovozu masa, elektřiny a plynu. \"Musíme nadále přesvědčovat Evropskou komisi ohledně reverse charge. Od července bude Slovensko předsednickou zemí, tak doufejme, že budeme úspěšnější,\" uvedl.
Naposledy se rozšířila přenesená daňová povinnost v ČR v červenci a září, a to o vybrané zemědělské plodiny. Cílem bylo sjednotit režim se Slovenskem tak, aby se zabránilo přesunu daňových podvodů do Česka. Od ledna 2016 bude platit při dodání nemovité věci plátci DPH.
Přenesená daňová povinnost je založena na principu, že v případě poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Cílem opatření je zamezit podvodům a spekulacím v souvislosti s platbou DPH. Opatření se ale netýká koncových drobných spotřebitelů, ale je to opatření na úrovni plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.