V jednáních o dani z finančních transakcí zůstalo deset zemí eura

Podle signatářů prohlášení budou zdaněny všechny obchody s akciemi, včetně takzvaného intradenního obchodování, kdy obchodník stejné akcie nakoupí i prodá během jednoho dne. Daně by se měly platit v účastnických zemích dohody ze zobchodovaných akcií, které byly v těchto zemích také vydány.

Francie prosadila možnost výjimky v případech, kdy bude nutné udržet dostatečný objem obchodů v situacích slabé likvidity na trhu. Ministři se také shodli na principech zdanění obchodů s deriváty a dohodli se například, že daň by neměla ovlivnit úvěrové náklady vlád.

Z celé eurozóny chtějí novou daň zavést jen Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko. Estonsko si účast rozmyslelo proto, že by z daně na obchodování s akciemi nezískalo takřka nic; tamní finanční instituce totiž obchodují vesměs s akciemi vydanými mimo účastnické země a místní obchodníci by navíc snadno odešli jinam, uvedla agentura Reuters.

Ministři se také dohodli, že budou dál analyzovat dopad nové daně na reálnou ekonomiku a na penzijní fondy. Posuzovat se budou také finanční dopady daně na každou zemi. Experti by spolu s Evropskou komisí měli vypracovat různé varianty daňových sazeb, sdělili ministři.

Daň z finančních transakcí navrhly Francie a Německo v roce 2012 jako nástroj k posílení rozpočtových příjmů a k omezení spekulativního obchodování. Odpůrci, mezi něž patří Británie, Irsko, Nizozemsko nebo Švédsko, ale namítají, že taková daň povzbudí banky a finanční společnosti k jednoduchému přemístění obchodních aktivit z Evropy kamkoli jinam, kde nejsou zdaněny. Vyhlídky na vysoké příjmy z této daně jsou tak podle kritiků iluzorní.

Se zavedením daně se původně počítalo v roce 2014. Nyní se její uplatnění předpokládá v roce 2017.