Finanční trhy čekaly, že centrální banka žádný krok v tomto směru nepodnikne, respektive že jen mírně zvýší program nákupu dluhopisů. Ten je nyní v objemu 80 bilionů jenů (16,4 bilionu Kč) ročně a zahrnuje nákupy státních dluhopisů a dalších aktiv. Tento program ale dnes banka ponechala beze změny.
Centrální banka doufá, že zavedením negativních úroků přiměje komerční banky, aby peníze raději půjčovaly, což by mělo stimulovat investice a růst. Záporné úrokové sazby patří mezi agresivní nástroje měnové politiky, poprvé je v roce 2014 zavedla Evropská centrální banka (ECB).
BOJ upřesnila, že rozdělí vklady komerčních bank do tří skupin s kategoriemi pozitivní, nulová a negativní úroková sazba. Dodala, že s touto politikou bude pokračovat tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout cíle dvouprocentní inflace. Současně banka prodloužila termín pro dosažení tohoto cíle z konce roku 2016 na polovinu roku 2017. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potraviny, podle dnešní zprávy činila činila 0,5 procenta.
Hlavní index japonských akcií Nikkei 225 po oznámení banky zpevnil až o tři procenta, vzhůru se vydaly i některé další trhy v Asii. Prudce naopak oslabil kurz japonského jenu.