Reálné mzdy v Německu loni stouply nejvíce za téměř čtvrt století

Nominální mzdy se loni podle statistiků zvýšily o 2,8 procenta, zatímco spotřebitelské ceny stouply pouze o 0,3 procenta. Silný růst reálných mezd tlačí vzhůru soukromou spotřebu, která se stala hlavním motorem růstu německé ekonomiky místo tradičního exportu.

Německá vláda začátkem loňského roku zavedla minimální hodinovou mzdu 8,5 eura (230 Kč), což podpořilo kupní sílu domácností s nízkými příjmy. Příznivé ekonomické podmínky navíc pomohly odborům, aby přiměly podniky k výraznému zvyšování platů, uvedla agentura Reuters.

Největší německý odborový svaz IG Metall loni například vyjednal pro více než 3,5 milionu zaměstnanců v kovoprůmyslu a elektrárenství zvýšení mezd o 3,4 procenta. Letos usiluje o ještě výraznější nárůst platů, a to o 4,5 až pět procent.

Šéf svazu Jörg Hofmann argumentuje mimo jiné tím, že vyšší mzdy podpoří domácí výdaje, a tím i celou ekonomiku. Někteří ekonomové však varují, že další růst mezd by mohl podkopat konkurenceschopnost německých podniků.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hrubý domácí produkt Německa se loni zvýšil o 1,7 procenta. Jeho růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky.

Klíčovým faktorem loni byly domácí soukromé a státní výdaje, jejichž podíl na celkovém růstu ekonomiky činil 1,5 procentního bodu. Německá vláda předpokládá, že letos již bude domácí poptávka zajišťovat celý hospodářský růst, jehož tempo by mělo zůstat na loňské úrovni. Přínos ze strany zahraničního obchodu totiž podkopává negativní dopad zpomalování růstu rozvíjejících se ekonomik na export. Ten byl přitom po desetiletí hlavním motorem růstu německého hospodářství.