Řecko se nadále potýká s negativními dopady úsporné rozpočtové politiky a opatření omezujících pohyb kapitálu.
V meziročním srovnání řecká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí klesla o 0,8 procenta. Tempo meziročního poklesu však výrazně zpomalilo po propadu o zpřesněných 1,7 procenta v předešlých třech měsících. Statistici původně očekávali, že ekonomika ke konci loňského roku klesne meziročně o 1,9 procenta.
Silně zadlužené Řecko v červnu odmítlo dohodu s mezinárodními věřiteli, která by mu zajistila novou finanční pomoc. Řecká vláda pak musela na tři týdny uzavřít banky a zavést omezení pohybu kapitálu. Nakonec se domluvila s věřiteli na třetím záchranném programu, v jehož rámci by Řecko mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč).
Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras ve čtvrtek uvedl, že kromě nebezpečí nedodržení podmínek záchranného programu čelí řecká ekonomika i dalším hrozbám, které zahrnují uprchlickou krizi, \"přehnanou reakci\" finančních trhů na možné zpomalování růstu světové ekonomiky a nebezpečí odchodu Británie z Evropské unie.