Sněmovna podpořila vznik centrální evidence účtů

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v souvislosti s tím hovořil o \"salámové metodě\" a předpovídal, že do budoucna se objeví požadavek, aby evidence obsahovala i údaje o zůstatcích. Obdobně se vyjádřil i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Varoval, že registrů začíná být moc a stát podle něj prokázal, že není schopen důvěrná data utajovat.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že o zákonu se diskutuje asi 15 let a že podle úředníků to trvá 40 až 45 dní, než banka odpoví na dopis s dotazem ohledně vedení účtů. Také Ivan Gabal (KDU-ČSL) nebo Zdeněk Ondráček (KSČM) hájili návrh tím, že jde o opatření, které mělo existovat už před 20 lety.

Oprávněné orgány nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Nově budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi mají putovat do datových schránek. Registr podle ministerstva financí umožní na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet.

Záměr zřídit evidenci účtů schválila vláda předloni v prosinci. Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. S tím nesouhlasila ČNB. Babiš dnes ujišťoval, že v návrhu nic o zůstatcích není.

Návrh zákona vychází z dohody ministerstva a ČNB. Podle ní se například bude evidence účtů týkat fyzických i právnických osob, údaje ale nebudou obsahovat zůstatky peněz na účtech. Historie údajů bude vytvářena až po zahájení provozu evidence, data budou archivována po dobu pěti let a centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.

Informační systém by měla vytvořit centrální banka a měla by ho provozovat na náklady státu. Podle zprávy k návrhu zákona by náklady na vybudování systému měly být 12 milionů korun a roční náklady na provoz šest až osm milionů korun.

Podobný systém funguje například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku a v Itálii. Zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a má jej v návrhu takzvaného protiteroristického balíčku Evropská komise. Registr účtů by měl začít fungovat po 16 měsících od uvedení zákona v účinnost. Podle ministerstva to zřejmě bude v první polovině roku 2018.