Platby na sociálním pojištění zaměstnance a OSVČ

Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy, dalších 25 % za zaměstnance na sociálním pojištění odvádí jejich zaměstnavatel. Za výpočet a odvod sociálního pojištění na účet místně příslušné OSSZ (Okresní správy sociálního zabezpečení) je zodpovědný zaměstnavatel, zaměstnanec si sám sociální pojištění neplatí.

Všechny OSVČ odvádí za rok 2016 na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy zaplaceno sociální pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým v roce 2016 je částka 81 024 Kč. OSVČ si musí vždy samy sociální pojištění vypočítat, platit měsíční zálohy a za každý rok podat na místně příslušné OSSZ "přehled o příjmech a výdajích". Za opomenutí některé zákonné povinnosti je udělena pokuta a za neplacení je předepsáno penále.

Praktický příklad

Sociální pojištění OSVČ se odvíjí od dosaženého ročního hrubého zisku, proto si vypočítáme sociální pojištění na roční bázi u zaměstnankyně paní Nové a živnostnice paní Kučerové. Paní Nová nový bude mít za rok 2016 hrubou mzdu ve výši 252 000 Kč (21 000 Kč x 12 měsíců). Paní Kučerová bude mít za rok 2016 hrubý zisk (příjem - výdaj) 252 000 Kč.

•  Paní Nové je z její hrubé mzdy sraženo na sociálním pojištění 16 380 Kč (252 000 Kč x 6,5 %). Dalších 63 000 Kč (252 000 Kč x 25 %) zaplatí na sociálním pojištění za paní Novou její zaměstnavatel. 
•  Paní Kučerová zaplatí na sociálním pojištění 36 792 Kč (252 000 Kč x 50 % x 29,2 %).

Povinné pojistné kryje živnostníkovi pouze důchod

Z povinného sociálního pojištění mají zaměstnanci nárok na státní důchody, nemocenské dávky (nemocenskou, mateřskou, ošetřovné) a podporu v nezaměstnanosti. Živnostníci mají z povinného sociálního pojištění nárok pouze na státní důchod a podporu v nezaměstnanosti. Ošetřovné nemohou živnostníci nikdy pobírat. Na nemocenskou nebo mateřskou mají OSVČ nárok pouze v případě, že si platí ještě dobrovolné nemocenské pojištění.

Nižší platby = nižší dávky

Zaměstnanci odvádí více na sociálním pojištění než zaměstnanci, mají proto nárok na vyšší zajištění během sociálních událostí než živnostníci. V praxi jsou velmi často zaměstnavatelem právě živnostníci, takže povinné pojistné placené za zaměstnance v konečném důsledku platí právě OSVČ.

Pokračování praktického příkladu

V přiložené tabulce máme uvedeno, na jak vysoké státní dávky by měla nárok paní Nová a paní Kučerová v závislosti na dosažném příjmu. Rozhodnou částkou v případě paní Nové je 21 000 Kč, což je průměrná hrubá měsíční mzda. V případě paní Kučerové částka 10 500 Kč, což je průměrný měsíční vyměřovací základ. U výpočtu starobního důchodu a jednotlivých invalidních důchodů budeme pro zjednodušení počítat se získanou dobou pojištění v rozsahu 43 let a výši osobního vyměřovacího základu na úrovni aktuálního příjmu. Všechny výpočty jsou provedeny dle aktuální legislativy roku 2016.

Samostatná výdělečná činnost je riziková

Rozdíl mezi zaměstnancem a živnostníkem nelze posuzovat pouze dle odvodů na sociálním pojištění a nárokům na finanční zajištění. Každý výkon samostatné výdělečné činnosti je spojen s rizikem neúspěchu, s rizikem neplacení faktur zákazníky, kdy dluhy musí živnostník splácet i po ukončení samostatné výdělečné činnosti... Živnostník si musí všechny daňové záležitosti vyřizovat sám, za zaměstnance vyřizuje vše zaměstnavatel. Zaměstnanci mají nárok alespoň na minimální placenou dovolenou, výpovědní lhůtu, odstupné a další ochranu vyplývající ze zákoníku práce, což OSVČ nemá.