Kdy je zdravotní pojištění placeno státem, ale důchodové nikoliv?

Zdravotní pojištění musí být vždy příslušné zdravotní pojišťovně placeno. Zaměstnancům strhává zdravotní pojištění při výpočtu měsíční čisté mzdy jejich zaměstnavatel. OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) si musí samy měsíčně platit zdravotní pojištění, stejně tak OBZP (osoby bez zdanitelných příjmů).

Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát

Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Státními pojištěnci jsou např.: nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání evidováni na úřadu práce, předdůchodci, lidé pečující celodenně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let.

Náhradní doba pojištění

Pro přiznání státního starobního důchodu musí být získána potřebná doba pojištění. Bez potřebné doby pojištění nemůže být starobní důchod přiznán. V roce 2016 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu alespoň 32 let. Od získané doby pojištění se odvíjí i měsíční výše starobního důchodu. Čím vyšší doba pojištění, tím vyšší státní důchod. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění. Náhradní doby pojištění pro důchodové účely se přitom nekryjí s podmínkami pro placení zdravotního pojištění státem. V praxi tak dochází k situaci, že občan má vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, ale dané období se nehodnotí pro důchodové účely. To má za následek, že nemusí být státní důchod přiznán nebo je měsíční výše státního důchodu následně nižší.

Účast na důchodovém pojištění je nutné hlídat

Legislativou jsou podmínky u zdravotního pojištění odlišné od podmínek u sociálního pojištění. To, že za občana aktuálně platí zdravotní pojištění stát, ještě neznamená, že bude mít občan v budoucnu nárok na starobní důchod. Podívejme se na nejčastější problematické příklady.

Praktický příklad 1)

Pan Novotný je (46 let) je již 5 let v evidenci na úřadu práce. Zdravotní pojištění za něj platí po celou dobu stát. Sociální (důchodové) pojištění pan Novotný neplatí, protože nemá příjem podléhající platbě sociálního pojištění. Pro důchodové účely se mu jako náhradní doba pojištění započítává pouze evidence na úřadu práce, kdy pobíral podporu v nezaměstnanosti a v omezeném rozsahu evidence na úřadu práce, kdy již podporu v nezaměstnanosti nepobíral. Evidence na úřadu práce, kdy již nenáleží podpora v nezaměstnanosti, se jako náhradní doba pojištění započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Praktický příklad 2)

Za předdůchodce pana Veselého platí zdravotní pojištění stát. Doba pobírání předdůchodu se však nezapočítává panu Veselému mezi náhradní dobu pojištění. Pan Veselý čerpající předdůchod bude mít tedy nižší starobní důchod než kdyby pracoval až do dosažení řádného důchodového věku. Čerpání předdůchodu z doplňkového penzijního spoření je tedy možností, jak mohl pan Veselý přestat dříve pracovat a vyhnout se přitom finančně nevýhodnému předčasnému důchodu, ale v případě práce až do dosažení řádného důchodového věku by byl řádný důchod pana Veselého vyšší z důvodu získání vyšší doby pojištění.

Praktický příklad 3)

Studentka VŠ slečna Nováková (23 let) je pro účely placení zdravotního pojištění považována za státního pojištěnce. Doba studia od roku 2010 se však nepočítá mezi náhradní doby pojištění pro důchodové účely. Studiem na vysoké škole tedy nezískává slečna Nováková dobu pojištění pro výpočet starobního důchodu. V praxi stojí za zvážení, zdali je řešením účast na dobrovolném důchodovém pojištění. Dle aktuální legislativy je možné studium formou dobrovolného důchodového pojištění dopojistit zpětně.

Praktický příklad 4)

Paní Malá (35 let) je v domácnosti a pečuje o dceru Janu (6 let). Paní Malá splňuje podmínky péče o jedno dítě do 7 let a zdravotní pojištění za ni platí stát. Pro důchodové účely se jako náhradní doba pojištění hodnotí pouze doba péče o dítě do 4 let věku. Aby paní Malá neměla v budoucnu problémy s přiznáním státního důchodu nebo neměla státní důchod příliš nízký, tak by si měla platit dobrovolné důchodové pojištění. Přihláška k dobrovolnému důchodovému pojištění se podává na místně příslušné OSSZ (Okresní správě sociálního zabezpečení). Minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2016 činí 1 891 Kč.