Téma týdne: Investujeme do podílových fondů
Ačkoliv v oblasti kolektivního investování došlo za posledních pár let k velkému boomu, v porovnání s vyspělými státy, resp. jejich kapitálovými trhy, je investiční historie podstatně kratší a český fondový byznys je teprve v plenkách.
O čem je vůbec řeč?
Přesnou definici pojmu kolektivní investování můžeme najít v zákoně č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Převedeme-li mluvu legislativní do řeči srozumitelné, pak jde o sdružování peněžních prostředků ve fondu a jejich následné investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.
Bylo nebylo
Rozvoj investičních fondů v naší zemi je neodmyslitelně spjat s kupónovou privatizací a jejími dvěma vlnami, probíhajících v letech 1992 - 1994. V této době se naše hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na tržní a více než 1700 státních podniků se transformovalo s menšími či většími úspěchy na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Běžnému občanovi se tak otevřela možnost investovat své prostředky do některé z těchto společností a získat v ní podíl. Mohl tak učinit individuálně nebo kolektivně. Nechtěl-li se do tohoto kroku pouštět na vlastní pěst, mohl své prostředky svěřit do rukou fondů, které se staly řešením pro „nezkušené investory“.
Vlna za vlnou
První vlny privatizace se zúčastnilo více než 400 fondů, které získaly asi 73 % celkového majetku přiděleného pro první vlnu. V druhé vlně na 353 fondů připadlo 65 % privatizovaného majetku. Zatímco první vlny privatizace se podle zákona směly zúčastnit pouze investiční fondy mající formu akciové společnosti (a tedy právní subjektivitu), do druhé vlny směly vstoupit i fondy podílové, tj. subjekty bez právní subjektivity založené investičními společnostmi.
Postprivatizační období
Po privatizačním vlnobití nastává „hluché místo“, kdy zájem drobných investorů o dění na kapitálovém trhu je prakticky nulový a počet uskutečněných obchodů se dá spočítat na prstech jedné ruky. Obchodování tak zůstává právě na bedrech investičních a podílových fondů. V této době dochází, často za ne příliš právně srozumitelných podmínek, k přeměnám fondů na jiné právní subjekty. Na scénu i do podvědomí lidí se dostává termín „tunel“ v jiné než dopravní souvislosti, kdy na řadu fondů je uvalena nucená správa a některé se potýkají s konkurzem a následnou likvidací.
Svěží vítr ze západu
Výraznější posun v investorské náladě je patrný až koncem druhého tisíciletí, kdy k nám začaly masivněji pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 2001 podmínila jejich působení v ČR získáním povolení od Komise pro cenné papíry. V této době také nastává proces otevírání investičních a uzavřených podílových fondů, kdy zákonná lhůta pro otevření je stanovena na rok 2002.
Zlomový rok 2004
Loňský rok přinesl do oblasti fondového investování řadu novinek. Na svědomí to má především vstup do EU a harmonizace české legislativy s evropskou. Nejpozitivnějšími změnami jsou snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností.
Současnost
Přestože nabídka fondů je podstatně širší než v minulosti (několik desítek fondů domácích a stovky zahraničních), její rozšiřování nikdy není na škodu. Zvýšení konkurence může přinést snižování poplatků a provizí. Investorům se také rozšíří jejich pole působnosti a získají nové možnosti pro své cílové investice.
Zdroj: www.uniscr.cz, www.sec.cz
Nabízíme vám možnost investovat vaše finanční prostředky do podílových fondů prostřednictvím našeho Prodejního centra.
Další finanční tipy a triky naleznete na www.finance.cz/aktuality.