V roce 2011 mohou veškeré výdaje rozpočtu tvořit jen ty povinné

Nejenže by tak ČR mohly chybět peníze na investice, ale nemusela by mít také dostatek prostředků na spolufinancování projektů na čerpání peněz z fondů EU. Veřejné rozpočty totiž kvůli možnosti čerpat až 790 miliard korun z unijních fondů budou asi na spolufinancování potřebovat více než 250 miliardy korun. Například v roce 2013 by výdaje na spolufinancování měly činit přibližně pět procent nemandatorních výdajů veřejných rozpočtů.

Podle ministra Bohuslava Sobotky však není státní rozpočet "něco statického". Každý rok se totiž zvyšuje objem prostředků, které státním rozpočtem protékají. "Vzpomínám, kdy objem se pohyboval kolem 600 miliard, dnes míříme k tisícovce miliard, které prochází jenom státním rozpočtem, nemluvím o veřejných rozpočtech," řekl. Sobotka věří, že se peníze v rozpočtu podaří nalézt. Významnou část při spolufinancování by údajně měly hrát prostředky od soukromých firem. Vláda však bude muset utlumit nepotřebné národní dotační programy.

Sobotka celý proces uvádí na příkladu rozdělování rezortních investic. "Pokud mám možnost pořídit nový informační systém v rámci evropského projektu, tak ho nebudu pořizovat jako svou resortní investici, ale pokusím se podat přihlášku a uspět. Poté vynaložím menší finanční prostředky z veřejných zdrojů," řekl. Celý proces nebude podle něj zadarmo a ze strany státu bude vyžadovat velkou aktivitu i kreativitu.

"To je výrazné nebezpečí, protože pokud by se nereformovaly veřejné finance, tak v roce 2013 budeme mít obrovské potíže," řekl ČTK hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Projeví se to podle něj tím, že bude jasný tlak na to, aby se krajské rozpočty podílely na míře dluhů veřejných rozpočtů. "Téměř všechny kraje ještě do dluhů veřejných rozpočtů zatím nepřispěly, ale proces čerpání ze strukturálních fondů nás k tomu nutí," uvedl Bendl.

Mandatorní výdaje jsou výdaje plynoucí ze zákona či jiných právních norem, kterým se stát nemůže vyhnout. Jde například o vyplácení penzí, sociálních dávek či mezd.

Pravděpodobnější než první scénář ale podle materiálu MF je, že při zachování konstantního podílu mandatorních výdajů na HDP lze očekávat, že budou tyto výdaje v roce 2013 tvořit přibližně 91,3 procenta výdajů státního rozpočtu. I to je podle Bendla alarmující, neboť to bude znamenat méně peněž na investice.

"Bez systematických reforem a změny výše a struktury mandatorních a quasi-mandatorních výdajů veřejných rozpočtů bude velká část ostatních veřejných výdajů postupně vytěsňována," uvádí se v materiálu.

V případě ČR mandatorní výdaje nyní odčerpávají více než 80 procent celkových rozpočtových výdajů, uvedl ekonom PPF Asset Management Radomír Jáč. To podle něj znamená, že rozpočtová politika přestává být opravdu flexibilním nástrojem, který by vláda měla v rukou pro aktivnější politiku třeba pro zlepšení oblastí dopravy, bydlení, vzdělání či obrany.

"Pokud se nepodaří zvrátit trend růstu podílu mandatorních výdajů, stane se státní rozpočet postupně opravdu jen měšcem na financování zejména sociálních výdajů a každá budoucí vláda se spíš stane služkou státního rozpočtu, respektive mandatorních výdajů, místo aby mohla státní rozpočet aktivně využívat jako nástroj své hospodářské politiky," řekl ČTK Jáč.

Debata o rozpočtech EU (a tudíž možnému přílivu peněž z fondů) pro toto období zatím neskončila. ČR při odhadech případných příjmů nyní vychází z poslední fáze jednání za lucemburského předsednictví. Odhaduje se, že ČR by ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti mohla během let 2007 - 2013 získat asi 790 miliard korun. Dalších 86 miliard Kč by ČR mohla mít na rozvoj venkova a podporu rybářství.

V takovém případě by na spolufinancování bylo ve veřejných rozpočtech potřeba více než 250 miliard korun. Například v roce 2007 by to bylo asi 9,6 miliardy korun, o tři roky později 30,6 miliardy a v roce 2013 téměř 37 miliard korun. Materiál však upozorňuje, že bez reforem mandatorních výdajů bude velká část ostatních veřejných výdajů postupně vytěsňována.

"Základním předpokladem k zajištění dostatku prostředků na spolufinancování je další prohloubení reformy veřejných financí, a tedy změna trendu výdajů mandatorních výdajů," tvrdí materiál MF.