Pozor na triky poskytovatelů půjček

Výsledky průzkumu byly prezentovány v rámci semináře Možnosti finančního vzdělávání v ČR,  který pořádalo sdružení SPES pod záštitou předsedy Rozpočtového výboru PSP Ing. Miloslava Vlčka v Poslanecké sněmovně. Průzkum se týkal bank, nebankovních poskytovatelů drobných půjček, poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na zboží, zastaváren a neoficiálních poskytovatelů drobných půjček po celé republice. Průzkum proběhl v lednu a únoru tohoto roku a v jeho průběhu byla zjištěna řada znepokojivých zjištění.

Mnohé instituce matou zákazníky tím, že na reklamních letácích uvádějí jiné RPSN, než jaké je pak uvedeno ve smlouvě o úvěru. U některých zejména nebankovních společností jsou nastaveny velmi tvrdé podmínky ručení či zajištění úvěru. A co víc, téměř žádnou smlouvu si nemůžete odnést domů a v klidu prostudovat, takže se musíte o jejím podpisu rozhodovat mnohdy v časové tísni a za stresujících podmínek v prostředí, na které nejste zvyklí. "Z našeho průzkumu jednoznačně vyplývá, že před naším sdružením stojí velký úkol. Pokusíme se informovat občany o tom, k čemu všemu se vlastně zavazují a do jakých životních situací se mohou dostat, pokud neuváženě podepíšou smlouvu o úvěru, aniž by si dokument řádně prostudovali a předem zvážili svoje schopnosti splácet či se vyrovnat s důsledky v případě, že splácet nebudou schopni. Prvním varovným ukazatelem je pro nás skutečnost, že u drtivé většiny zkoumaných subjektů je buď absolutně nemožné, nebo velmi obtížné získat k podrobnému prostudování domů příslušné smluvní dokumenty týkající se úvěrů a půjček. Zástupci některých institucí byli vůči našim terénním pracovníkům, kteří chtěli smlouvy získat, velmi agresivní, pokud měli podezření, že si chtějí odnést smlouvu mimo budovu dříve, než by jí podepsali. To má podle nás jediný důvod: smlouvy totiž často obsahují taková ustanovení, která mohou podle našeho názoru být v rozporu s dobrými mravy nebo i se zákonem," zdůraznila Andrea Běhálková předsedkyně Rady Sdružení SPES.

Ve smlouvě jedné mimopražské společnosti, poskytující drobné půjčky se například uvádí, že informace o RPSN obdrží vypůjčitel až po podpisu smlouvy poštou. Údaj o RPSN má přitom obsahovat již samotná smlouva. V jiné smlouvě je naopak ustanovení o tom, že pokud vypůjčitel poskytne jako zástavu za úvěr osobní automobil, musí okamžitě předat poskytovateli půjčky velký technický průkaz. Řada smluv je rovněž vytištěna tak malým písmem, že jejich čtení činí problémy i zdravému a na čtení textů zvyklému člověku, natož pak vypůjčiteli vyššího věku či nižšího vzdělání.

Jedním z hlavních závěrů průzkumu je, že člověk, který si chce půjčit šest až dvanáct tisíc korun, nemá vůbec šanci vypůjčit si v rámci bankovního sektoru. Nejnižší úvěr na trhu v bankovním sektoru, je půjčka ve výši 15000 Kč. Další možnosti začínají na dvaceti, třiceti či padesáti tisících korunách. Tato politika bank vede v podstatě k tomu, že pokud někdo naléhavě potřebuje menší sumu v hotovosti, například na zaplacení nájmu, elektrické energie, vody nebo plynu, je v podstatě odkázán na nebankovní poskytovatele drobných půjček, nákup zboží na splátky, zastavárny nebo lichváře. Tyto subjekty ovšem poskytují vzhledem k nižší bonitě klientů a k vyššímu riziku nesplácení mnohem "dražší" půjčky než bankovní domy. To se podle údajů z průzkumu projevilo zejména při analýze RPSN, kterou si sdružení nechalo zpracovat u odborníků z VŠE. "Na základě výpočtů odborníků z katedry pojišťovnictví a bankovnictví na VŠE lze konstatovat, že čím je půjčka u bankovního či nebankovního subjektu nižší, tím naopak stoupá výše RPSN. Je totiž logické, že poskytování menších finančních půjček osobám s nižší bonitou s sebou nese vyšší riziko, které si nechají dotyčné subjekty zaplatit," vysvětlila Běhálková.

Při analýze sdružení SPES objevilo také jeden trik, kdy bylo na propagačních letácích banky uváděno, že poskytuje půjčky od RPSN ve výši 13,22 %. Přitom za těchto podmínek bylo možné získat jen půjčku ve výši 100 tisíc korun, zatímco námi na přepážce požadovaná půjčka ve výši 15.000 Kč měla podle výpočtu provedeného odborníky na VŠE RPSN ve výši 68,76%. "Lze tedy konstatovat, že se jedná postup, který přiláká klienta na přepážku, kde může být vmanipulován do situace, kdy pod tlakem okolností a nemožností si smlouvu v klidu doma prostudovat nakonec může souhlasit s půjčkou s RPSN několikanásobně vyšší," poznamenala Běhálková. V této souvislosti je zajímavé jedno zjištění. Když Sdružení SPES zkusilo spočítat RPSN v případě zastavení věci v zastavárně za 4000 Kč a jejího následujícího vyplacení po osmi dnech za 4200 Kč prostřednictvím úvěrové kalkulačky na internetových stránkách ČOI, dospělo k překvapivému zjištění. RPSN této půjčky vychází na 826,32% a v rámci průzkumu se tak jednalo o nejdražší způsob vypůjčení peněz.

Poznatky, shromážděné v rámci terénního průzkumu nyní Sdružení SPES detailně vyhodnocuje a využije je při tvorbě informačních materiálů a pro zpracování metodiky v rámci svých projektů finančního vzdělávání. Cílem občanského sdružení SPES je poskytovat poradenství lidem ohroženým majetkovou nouzí, či se již s tímto problémem potýkajících, a realizovat projekty finančního vzdělávání.

Závěr:
Průzkum sdružení SPES ukázal na spoustu nekalých reklamních triků používaných pro nalákání klienta na úvěrový produkt. Jedním z nejčastějších je nesprávně uvedená RPSN. Tyto triky jsou používány nejen malými nebankovní společnostmi, ale často i velkými bankami. Banky i nebankovní společnosti si tak na jedné straně klienta všemožně prověřují s ohledem na jeho platební morálku, na straně druhé se ho na své produkty snaží často nalákat pomocí výše zmíněných triků. Vyplatí se proto dávat pozor na to, co vlastně při žádosti o úvěr podepisujete,  zda smlouva obsahuje povinné údaje (RPSN) a zda jsou tyto údaje pravdivé.