Spotřební daň na alkohol poroste

Téma týdne: Jak daně plní státní rozpočet

Sazby spotřební daně z alkoholických nápojů se v rámci Evropské unie značně liší. Nejvyšší jsou v Irsku, Velké Británii a Skandinávských zemích, nejnižší naopak u nás, v Německu či Lucembursku. V rámci postupného utváření jednotného trhu EU se budou sazby spotřební daně na alkohol v jednotlivých zemích EU postupně sbližovat. To znamená, že se v následujících letech zvýší daně v sedmi členských zemích EU a rovněž v Bulharsku a Rumunsku. V ČR, Německu, Lucembursku a v Bulharsku by se měly zvednout o více než 20 procent.

Spotřební daň z piva
Pivo bylo nejprve zdaňováno podle stupňovitosti. Po zásadní změně daňové soustavy (1993) činila sazba spotřební daně pro desetistupňová piva 154 korun na hektolitr, pro dvanáctistupňová 317 korun a vícestupňová 423 korun na hektolitr. Od prvního ledna 1995 začaly platit snížené sazby spotřební daně pro malé nezávislé pivovary a základní sazba pro pivovary s ročním výstavem nad 200 tis. hektolitrů. V roce 1998 nastala další změna, základní sazba spotřební daně i snížené sazby pro malé pivovary byly zachovány, ale sazba se stanovila za jeden hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba v současnosti činí 24 korun. To znamená, že hektolitr desítky se zdaňuje částkou 240 korun (10 x 24). Nezávislé pivovary s ročním výstavem do 200 tis. hektolitrů mají ještě slevu na dani, a to podle objemu výstavu. Malý pivovar s ročním výstavem do 10 tis. hektolitrů platí polovinu, tedy 120 korun z hektolitru desítky. Spotřební daň z piva dosahuje téměř 100 eur na hektolitr dvanáctistupňového piva v Irsku, Finsku a Británii. Oproti tomu v Lucembursku, Česku, Německu, Maltě a Lotyšsku činí méně než 10 eur.

Spotřební daň z Vína
Směrnice EU určují pro víno nulovou minimální spotřební daň. Tento nápoj tvrdě zdaňují Finsko, Irsko a Británie, kde sazba přesahuje 200 eur na hektolitr. Naproti tomu ve Francii a v Maďarsku sazba mírně přesahuje tři eura. Dvanáct členských zemí EU má dokonce nulovou minimální sazbu, včetně vinařských velmocí jako Itálie, Španělsko, Rakousko, Portugalsko a Řecko. Nulovou sazbu uplatňuje také naprostá většina nových členů. Nulová spotřební daň platí pro tzv. tichá vína také v ČR. U vín šumivých a meziproduktů sazba činí 23,40 koruny za litr. Spotřební daň ani na tichá, ani na šumivá vína v EU neuvalují Řecko, Španělsko, Rakousko, Slovinsko a Lucembursko.

Spotřební daň z lihovin - ušetřit se dá pěstitelským pálením
Sazba spotřební daně v Česku pro líh v roce 1993 začínala na 180 korunách za litr absolutního alkoholu. Od té doby se několikrát zvyšovala až na současných 265 korun.

V rámci EU si jenom dvě země vymohly výjimku pro drobné pěstitele ovoce, kteří z něj vyrábějí pálenku – Česko se sazbou 133 korun a Slovensko se sazbou 144,50 korun za litr absolutního alkoholu. Pálit alkohol je možné jen v pěstilelských pálenicích, které obdržely povolení Ministerstva zemědělství ČR k této činnosti. Podmínkou je, že domácnost takto během sezóny vyrobí nejvýš třicet litrů etanolu (100% lihu) za jedno období, které začíná 1.července a končí 30. června dalšího roku. To znamená, že při běžném obsahu alkoholu například ve slivovici (52%) je spotřební daň z litru 69,20 korun. Běžná cena za vypálení jednoho litru 50% destilátu v pěstitelské pálenici se dnes pohybuje kolem 110 až 115 korun. Další podmínkou je, že se takto vyrobená pálenka nesmí prodávat.

Další finanční tipy a triky najdete na http://www.finance.cz/aktuality/.