Lidé spoří méně a netradičně

Již minulý týden jsme naše pravidelné Finanční tipy a triky zaměřili na téma zadluženost domácností. Upozornili jsme na to, že i když zadluženost za poslední léta rapidně roste, stále ještě nedosahujeme úrovně států západní Evropy. V minulém roce až 72 % z celkové zadluženosti domácností představovaly úvěry na bydlení (hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření).

Pro ekonomiku státu je ale také důležitá míra úspor obyvatelstva. Domácnosti prostřednictvím svých úspor financují investice do fixních aktiv a ovlivňují tak zdravý růst ekonomiky. Míra hrubých úspor přitom poměřuje úspory domácnosti vzhledem k jejich hrubém disponibilnímu důchodu. Pohyb míry úspor v čase jsou důležitým indikátorem změn chování spotřebitelů.

V České republice je míra úspor domácností na vysoké úrovni, ale v čase významně klesá. Zajímavým faktem je, že sklon českých domácností k úsporám, vzhledem k zvyšujícím se příjmům, neroste. Téměř celý přírůstek hrubého disponibilního důchodu jde na spotřebu. Na zvýšení úspor měly přitom vliv především připisované úroky, kupony z dluhopisů či dividendové výnosy. Tyto příjmy české domácnosti neutrácejí, ale spíš akumulují.

Z pohledu mezinárodního srovnání je v současnosti česká míra úspor na nižší úrovni než evropský průměr. Přitom ještě v polovině devadesátých let patřili Češi k nejspořivějším v rámci celé Evropy. V roce 2004 největší sklon k úsporám byl zaznamenán v Maďarsku (17,3 %), Belgii (13,8 %) a Portugalsku (12,8 %).

Jak již bylo uvedené, míra úspor má velký vliv na růst ekonomiky. Jak je pak možné, že česká ekonomika roste i přes tento neustále se zhoršující poměr? Odpověď je jednoduchá. Mohou za to zahraniční zdroje. Česká republika je významným příjemcem přímých zahraničních investic. Tyto investice jsou přitom relativně bezpečnější než pohyby portfoliových investic. Je to především z důvodu delší doby po které tyto investice v ekonomice zůstávají.

Češi v minulosti tradičně preferovali úspory před okamžitou spotřebou. Platilo to i začátkem devadesátých let, kdy lidé masově využívali různých, především bankovních, produktů k ukládání peněz. Nové, především malé a střední, finanční instituce nabízely instrumenty zajímavého zhodnocení. Nezkušenost však vedla k problémům s likviditou, která se stala základním důvodem krachu většiny z nich. Další ranou pro český finanční trh byly problémy s družstevními záložnami v druhé polovině devadesátých let.

V období těsně po revoluci lidé ukládali volné peněžní prostředky především do termínovaných a úsporných vkladů. Až koncem devadesátých let je patrný odklon k netermínovaným vkladům. Od roku 2001 do poloviny roku 2005 rostly meziročně objemy peněz na netermínovaných vkladech obyvatelstva u bank v průměru 15% tempem. Jednalo se především o vklady v domácí měně, což je důsledek neustálého posilování koruny.

Konec starého a začátek nové století byl především ve znamení odklonu od tradičních bankovních instrumentů k alternativním investicím. Úhrn vkladů domácností vzhledem k HDP v běžných cenám zůstává zhruba na stejné úrovni.

Investice do podílových fondů zvýšily svůj podíl na celkovém objemu úspor z 5,8 % z konce roku 2001 na 11,3 % z poloviny roku 2005. I přesto je stále vidět jistá opatrnost při investování. Celá polovina prostředků byla vložena do méně rizikových instrumentů, především pak fondů peněžního trhu.

Jedním z nejvíce využívaných produktů českého finančního trhu je bezesporu stavební spoření. Je to především z důvodu vysoké výnosnosti díky štědré státní podpoře. Každopádně tempo růstu u tohoto produktu v čase slábne.

Dalším produktem, který jistě stojí za zmínku, je životní pojištění. I přes značný růst uložených prostředků, zůstává životní pojištění na mnohem nižší úrovni než v Evropské unii. Dalším oblíbeným dlouhodobým spořícím instrumentem je penzijní připojištění. Největším problém tohoto produktu jsou nízké měsíční úložky klientů.

Přímé investice do cenných papírů nejsou u českých drobných investorů příliš oblíbené.

I přes mírné zvyšování úrokových sazeb, jsou termínované vklady u bank stále ne příliš zajímavou investici pro občany. Proto i do budoucna nemůžeme čekat zvyšování zájmu o tento produkt, spíše bude pokračovat trend z minulých let. Zájem o kolektivní investování či jiné alternativní investice podpořil zejména dobrý vývoj kapitálového trhu. I přesto, že letošní rok nemá jednoznačně kladný vývoj, můžeme očekávat vyšší zhodnocení než je u tradičních bankovních spořících instrumentů.

Zdroj: Analýza Českého statistického úřadu