Uvolnění nájemného přinese průlom na trhu s byty

Podpora hypoték a bytové výstavby vůbec, vznik státního bytového fondu, startovní byty pro mladé rodiny . To jsou nejdůležitější změny , které by podle slibů vlády měly zpřístupnit bydlení dalek o širším

vrstvám obyvatelstva než dosud. Zásadní změny se ale prosazují velmi pomalu a řada lidí rezignuje a kupuje si dekrety na černém trhu. Podle odborníků mnohdy zbytečně. Asi nejdůležitější změnou, která paradoxně přispěje k větší dostupnosti bydlení, je zrušení regulace nájemného v roce 2002.

Kdo dnes uvažuje o tom, že si na černém trhu koupí za statisíce korun dekret na byt, měl by s definitivním rozhodnutím určitě počkat. Odborníci totiž předpokládají, že plánovaná liberalizace nájemného uvolní trh s byty a zcela ochromí černý trh. Jak rychle se to stane, bude závislé na přístupu měst a obcí, které o výši nájemného budou po roce 2002 rozhodovat. "Pokud někdo nepotřebuje opravdu akutně řešit svou bytovou situaci, měl by s koupí dekretu počkat a zjis

tit si, jak bude chystaná změna uplatňovaná v praxi," upozorňuje bývalý poslanec ODA a odborník na bytovou problematiku Libor Kudláček. "Je totiž více než pravděpodobné, že dostupnost bytů se zlepší," dodává.

V České republice je podle údajů ministerstva pro místní rozvoj 3,7 milionu bytů. Z toho zhruba milion bytů je ve vlastnictví obcí a státu. A právě tyto byty jsou největším problémem. Nikdo totiž neví, kolik z nich je obsazeno trvale a kolik jejich "majitelé" pronajímají. Pokud se nájemné v těchto byte

ch dostane na tržní úroveň, přestane být jejich další pronájem zajímavý. Počet volných bytů by se pak mohl nečekaně prudce zvýšit.

Bytů je dostatek?

Přestože se stát nyní snaží podporovat výstavbu nových bytů, Česká republika jejich nedostatkem rozhodně netrpí. Statistiky udávají 390 bytů na tisíc obyvatel, což odpovídá přibližně evropskému průměru, kde je zhruba sedmina bytů volných. Praha má dokonce více než 400 bytů na tisíc obyvatel. Kde je tedy chyba? Problémem je vysoká cena bytů. Tedy vysoká vzhledem k průměrnému platu.

Podle údajů ministerstva pro místní rozvoj si zájemce o nový byt nemohl z průměrného platu koupit ani čtvereční metr v novém bytě. Řešením je podpořit novou bytovou výstavbu a vhodnými podporami snižovat ceny. A ceny pomalu ale jistě klesají. Hitem pražských realitních kanceláří je nyní nové bydlení nedaleko od hlavního města za 12 500 Kč až 15 500 Kč za metr čtvereční, což je hluboko pod průměrnou cenou v loňském roce za celou Českou republiku. Byt o velikosti 55 metrů čtverečních pak vyjde na 687 500 korun. Měsíční splátky dvacetileté hypotéky by pak orientačně vyšly zhruba na 8600 Kč.

Levnější hypotéky

Dalším velmi významným signálem, který již nyní zvyšuje šanci na získání nového bytu, je pokles úrokových sazeb. Úroky hypotečních úvěrů se již snížily na devět procentních bodů, což spolu se státní podporou čtyři procenta (úvěr do 700 000 Kč) činí celkově pět procent. Úroky z úvěru je navíc možné odepisovat z daní. Při milionovém úvěru a při úrokové sazbě 12 procent si může majitel hypotečního úvěru snížit daňový základ o 100 000 korun. Pokud je v daňovém pásmu 20 procent, činí roční úspora na daních 20 000 korun.

Dostupnost bydlení zvyšuje i růst průměrných mezd. Před pěti lety, kdy hypotéky začínaly, dosahoval průměrný plat výše 9600 korun. Dnes je to téměř o tři tisíce víc. Mladí manželé s průměrnými platy tedy mají k dispozici kolem 19 tisíc korun. Podle odborníků mají i značnou šanci, že hypotéku na nový byt dostanou, ovšem často své možnosti podceňují.
"Klienti s relativně nižšími pří- jmy mají tendenci podceňovat možnosti financování, ačkoli už mají určitou částku naspořenou," potvrzuje Zdeněk Sluka z poradenské firmy Sophia Finance, která se zaměřuje na finanční plánování. "Například celková cena bytu milion korun může znít jako nedosažitelná pro klienta, jehož úspory představují 200 tisíc korun. V hypoteční bance takového klienta pravděpodobně odmítnou pro nedostatek vlastních zdrojů. Kombinace stavebního spoření a hypotečního úvěru však umožňuje financovat takový záměr s čistou měsíční splátkou nižší než 5000 korun. A to už je pro řadu klientů přijatelné," říká Sluka.

Přestože má ministerstvo pro místní rozvoj velmi omezené prostředky, snaha utrhnout si ze státního rozpočtu na podporu bydlení každý rok větší část je patrná. "Ve světě dosahuje podíl bytové výstavby na celkové výstavbě úrovně 40 procent. V České republice je to jenom deset procent," uvedl loni při projednávání státního rozpočtu ministr Jaromír Císař.

Zdroj: LN z 16. 2. 2000