Český prezident předložil ve Štrasburku svou představu reformy Evropské unie
Základní práva a povinnosti občanů Evropské unie, základní evropské hodnoty i smysl integrace by se měly zformulovat do ústavy E
U. Podpořit formování občanské společnosti ve středoevropských a východoevropských demokraciích vyzval včera v projevu před Evropským parlamentem (EP) ve Štrasburku český prezident Václav Havel. Navrhl rovněž, aby práva menších členských států budoucí reformované Evropské unie hájili poslanci nové, druhé komory EP.U jeho předsedkyně, francouzské konzervativní političky Nicole Fontainové, se tato myšlenka setkala s velice zdrženlivou reakcí. Naopak uvítala Havlovu myšlenku evropské ústavy a deklarovala po
dporu evropské integrace. "Má-li se Evropská unie v dohledné době rozšířit o nové demokracie, což je podle mého názoru v jejím vitálním zájmu, pak je velmi důležité, ne-li vůbec nejdůležitější, aby pomohla v těchto (uchazečských - pozn. red.) zemích obnovit a rozvinout občanskou společnost," řekl Havel. Rozvinul myšlenku evropské ústavy a druhé komory EP, kterou představil loni v březnu ve francouzském Senátu. Upřesnil, že evropská ústava by formulovala základní práva a povinnosti občanů unie, základní evropské hodnoty i smysl integrace."Existence základního zákona by samozřejmě neznamenala automaticky radikální proměnu dnešního svazku států v jeden veliký federální nadstát, jak se obávají euroskeptici, ale právě jen a jen to, že by obyvatelům sjednocující se Evropy mohlo být jasnější, co to Evropská unie je, mohli by jí lépe porozumět a mohli by se s ní daleko snadněji identifikovat," řekl Havel. Záruku pro malé státy EU, že i jejich hlas sehraje roli při rozhodování unie, by mohla sehrát druhá komora Evropského parlamentu. "Do ní by se ovšem už nevolilo přímo, ale jednotlivé parlamenty by do ní volily ze svého středu své zástupce, například tři z každého státu," vyložil svou ideu.
Dále vyjádřil důvěru v úspěšnou reformu vnitřních institucí Evropské unie, bez níž není rozšíření EU myslitelné. "K rodící se evropské sounáležitosti by měla samozřejmě patřit i trvale sílící obecná citlivost ke všem náznakům či projevům nacionálního sobectví, xenofobie a rasové nesnášenlivosti," dodal a sklidil bouřlivý potle
sk. Zásah NATO v Kosovu podle něj ukázal, že celoevropská bezpečnost si může vyžádat i zásah za hranicemi EU. Je proto nutné se v unii připravit na možnost zásahu i bez mandátu OSN a také se jen nespoléhat na USA.Zdroj: HN z 17. 2. 2000