Zemědělská výroba se podle vládní analýzy provozuje i v nevhodných lokalitách. Státní subvence směřující do zemědělství z větší části podporují udržení příjmů prvovýrobců a jen menší část jde na restrukturalizaci resortu. Vyplývá to z vládní Analýzy účelnosti a ekonomické efektivity systému zemědělských podpor za období 1995 až 1998, kterou včera vzal kabinet na vědomí.
Z materiálu, který dostaly za úkol vypracovat resorty zemědělství, životního prostředí a financí, vyplývá, že dotace šly ve sledovaném období ze 62,4 procenta na podporu příjmů zemědělců. Z toho nejvýznamnější formou je přímá podpora cen, a to z 54,1 procenta. Naopak na restrukturalizaci a modernizaci zemědělství stát vynaložil 26,7 procent
a všech těchto transferů. Konkrétně subvence vstupů do zemědělské výroby pak stát podpořil z jedné pětiny.Pokud jde o ekonomickou efektivnost státních dotací, jsou někteří pozorovatelé skeptičtí.
Podle šéfa Svazu vlastníků půdy a soukromých rolníků Miroslava Tyla by měl stát změnit priority a většinu peněz dávat do restrukturalizace a modernizace resortu a zbytek na mimoprodukční funkce zemědělství. "Naše zemědělství v konkurenceschopnosti pokulhává, ale dotace příjmů v takovéto míře k jejímu zvýšení nepř
ispívají," řekl. Analýza však tvrdí, že poskytnuté peníze podpořily stabilizaci zemědělství, zamezily dalšímu výraznému poklesu zemědělské produkce a snížily riziko existenčního ohrožení podniků. Subvence podle vlády pomohly zabránit vylidňování venkova s méně příznivými podmínkami.Stanovisko ministerstva životního prostředí analýze například vytýká, že snižování podílu orné půdy na zemědělské půdě je pomalé. "Ze stávajících 72 procent by se měl snížit alespoň na 65 procent." V zemích EU přitom tento podíl činí 50 procent. To samé tvrdí také stínový ministr zemědělství za ODS Miloslav Kučera, který nešetří kritikou agrární koncepce Ministerstva zemědělství. "Vyhlášený program nejenže nešetrným způsobem mrhá státními prostředky, ale působí proti
logice očekávaných strukturálních změn," míní Kučera. Na mysli prý má omezení celkové produkce mléka a přesunutí části chovu skotu z nížin do podhorských a horských oblastí. Tím by se podle něj měl podíl orné půdy k ostatní zemědělské půdě přirozeně vyrovnat.Podle vlády přišlo do zemědělství v letech 1995 - 1998 celkem 89,96 miliardy korun. Z toho největší část (asi polovinu) uhradili spotřebitelé. Šlo o rozdíl tuzemských vyšších cen a nižších světových cen. Ministerstvo zemědělství se na této celkové sumě podílelo zhruba z jedné čtvrtiny, zhruba 45 miliardami korun s asi třetinovou návratností. Z 9,2 procenta se na transferech podílel Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, z 6,2 procenta Státní fond tržní regulace a 6,5 procenta tvořily úroky z úvě
rů, odpisy a daňové úlevy.Zdroj: HN z 17. 2. 2000