Příspěvek na bydlení pro třetinu z více než milionu rodin žijících v nájemních bytech po uvolnění cen - tak zatím vypadá představa nové sociální dávky, kterou připravila pracovní skupiny ministerstev pro místní rozvoj, práce a financí, jež řeší deregulaci cen nájemného. Sociální demokraté se v dodatku opoziční smlouvy s ODS zavázali k deregulaci od roku 2002. Na sociální pomoc státu by podle ministerstev měla nárok každá rodina, v jejímž rozpočtu pohltí n
ájemné více než deset procent příjmů. "Stát by doplácel rozdíl mezi deseti procenty příjmu a skutečným nájmem. Bude to však omezené přiměřeným bytem.Žádné rodině se tedy nebudou doplácet ani nadstandardní byty, ani příplatek za atraktivitu v lepších čtvrtích," říká ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Státní dávka zároveň nesmí být vyšší než 80 procent nájemného. Pokud rodina bude bydlet v komfortnějším bytě, bude ho muset buď vyměnit, nebo jí stát dorovná nájem pouze do výše "přiměřeného". Pok
ud by tedy například příjem čtyřčlenné rodiny dosahoval dvaceti tisíc korun čistého měsíčně a za nájemné v přiměřeném bytě by platila pět tisíc korun, doplácel by jí stát tři tisíce korun měsíčně. Podle předpokladů ministerstva práce by tak stát pomáhal 380 tisícům rodin žijících v nájemních bytech. Analýza Špidlova úřadu počítá s tím, že dávku na nájemné by pobírali především nájemníci v Praze a v dalších velkých městech a také důchodci.Ministerstvo zatím nemá představu, kolik by stát lidem musel na dávkách vyplatit. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž ještě nezveřejnilo své představy o cenových mapách, podle nichž by se určovala "cena v místě obvyklá". Ta by hrála spolu s definicí "přiměřeného bytu" důležitou roli při stanovování hranice, do níž stát bud
e rodině nájemné doplácet. Nová sociální dávka má sice k finální podobě ještě velmi daleko, už nyní však naráží na kritiku i uvnitř týmu tvůrců. "Považuji za velmi nevhodné, aby dávku pobíralo tak velké množství rodin. Vždyť v Praze a velkých městech by ji už dnes dostali i lidé s nadprůměrnými příjmy," říká jeden z úředníků, který se na přípravách podílí. "Hlavně na to musí být zdroje.Nějaká kompenzace pro sociálně slabé být musí. Nevím však, kde se na toto v podstatě plošné vyrovnávání nájmů, které popisujete, vezmou v rozpočtu peníze," upozorňuje šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. ČSSD se totiž v opoziční smlouvě zavázala, že nezvýší sociální výdaje ani pojištění. "Tak jak tu dávku popisujete, to skutečně vypadá, že by na ni dosáhlo již dnes př
ed deregulací velké množství rodin," říká ředitel Výzkumného ústavu práce Martin Mácha. "V zemích Evropské unie pohltí výdaje na bydlení zhruba 20 až 30 procent příjmů. Ten podíl se v stále zvyšuje," upozorňuje Mácha.Podle analýzy ministerstva práce pohltí
nyní nájemné zhruba 7-9 procent průměrného rodinného rozpočtu. Srovnatelné údaje za vyspělé ekonomiky nejsou k dispozici. Celkové výdaje na bydlení jsou však v těchto zemích vyšší než 18,8 procenta příjmů v tuzemsku. Němci zaplatí za bydlení zhruba 28 procent svých příjmů, Nizozemci a Francouzi přes 20, Švédové a Američané více než 30 procent.Zdroj: MF Dnes z 17. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
