Celkové výdaje na bydlení se letos zvýší v průměru zhruba o 180 korun měsíčně
Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař druhým rokem po sobě neprosadil své představy deregulace nájemného. O nejnižším zvýšení nájmů za posledních sedm let rozhodlo pro letošek Ministerstvo financí. Tento krok navazuje na loňské výrazné přibrzdění růstu nájemného. Od 1. července mohou obce zvýšit nájmy maximálně o 4,9 procenta, informoval včera náměstek ministra financí Miroslav Hejnák. Podle vel
ikosti obcí se tak měsíční platby za nájemné zvýší například u průměrného bytu 60 m2 o 40 až 100 korun.Ministerstvo financí tak i letos ignorovalo představy ministra pro místní rozvoj Jaromíra Císaře, který má na starosti bytovou politiku. Císař prosazoval opustit plošné zvyšování nájmů a rozlišit cenový růst podle velikosti obcí, atraktivity lokalit a kvality jednotlivých bytů. K rozhodnutí MF se včera ministr Císař nechtěl vyjádřit.
Rozhodnutí MF zaskočilo především majitele domů. "Ministerstvo financí nechce ustoupit od regulace nájmů, a naopak chce regulaci utvrzovat," řekl mluvčí Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit. V této souvislosti poukázal, že "ještě před měsícem ministerstvo tvrdilo, že hodlá zvýšit ceny o osm procent. Navíc se prý n
ebude dost rychle snižovat rozdíl mezi regulovaným a volným nájemným, když od roku 2002 se počítá s plnou deregulací.Celkové měsíční výdaje domácností na bydlení včetně plateb za plyn, elektřinu, vodné a stočné a služby by po 1. červenci měly proti loňskému roku představovat zvýšení v průměru zhruba o 180 korun. Jedná se však o celorepublikový průměr, který se v různě velkých obcích a bytech může lišit. Obce a města mají možnost schválené zvýšení cen nájmů vůbec nevyužít, nebo ho naopak podle místních zna
lostí atraktivit jednotlivých lokalit zvednout až o pětinu, tedy bezmála na 6 procent. Šéf odboru metodiky cen MF Pavel Máštálka však nedávno uvedl, že tohoto zvýšení obce využívají jen málo. "Zbývá nám jedině, že je o této nutnosti ve spolupráci se Svazem měst a obcí nějakým způsobem přesvědčujeme," řekl.Spolupráce Svazu měst a obcí však podle jeho výkonného místopředsedy Jaromíra Jecha s Ministerstvem financí "pokulhává". "Města a obce nejsou motivované, třeba navázáním poskytování jiných dotací, aby využívaly maximální možný růst. Ministerstvo financí nehraje s otevřenými kartami a jestli argumentuje, že to obce nedělají, neví se ani, které obce myslí," řekl. Jakým způsobem se obce postaví k schválenému zvýšení nájmů nelze podle Jecha zobecňovat, přesto
podle něj převažuje názor, že "deregulace by bylo dobré urychlit".S plnou deregulací nájemného počítá Ministerstvo financí od roku 2002. Podle nedávno zveřejněné představy se v příštím roce plánuje zvýšit ceny nájmů o 10 procent. I po opuštění regulace by však měla být vydána vyhláška, která bude určovat pravidla pro stanovení tržních nájmů. V pravomoci obcí by mělo být určení místně obvyklých nájmů, od nichž by se smluvní činže odvíjely. Smluvní nájemné by mělo být věcí dohody mezi pronajímatelem a náje
mcem a v případě neshody by věci musel řešit soud. Odborníci však prozatím poukazují na to, že s ohledem na velký rozdíl mezi regulovanými nájmy a cenami na černém trhu nebude snadné místně obvyklé nájemné určit.Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus včera v rozhovoru pro HN uvedl, že není možné zcela uvolnit nájemné bez kompenzačních protipohybů v sociální politice. "Jestli toto heroičtí deregulátoři nájemného nevědí, tak by byli hloupější, než bych si představoval," řekl. Podle něj jde o to, přesunou
t "jistý nemalý objem peněz do rukou majitelů domů a tím umožnit racionální zacházení s naším bytovým fondem" ... "Iluze, že tato suma může celá přijít od nájemníků, je dětinská. Zdá se mi to strašlivě falešné, i když to někteří lidé šíří," řekl. Podle Klause je evidentní, že "chceme-li to udělat, bude proti tomu muset stát nějaká netriviální podpora státu, která bude znamenat další hrozivý nárůst mandatorních výdajů. Je to věc, která bude proti všem dnešním ambicím," dodal.V České republice je přibližně 3,6 miliónu bytů, z nichž 1,15 miliónu je nájemních, 710 tisíc družstevních a 1,72 miliónu v soukromém vlastnictví. S regulovaným nájemným je 30 procent z celkového počtu bytů.
Průměrné čisté měsíční nájemné v loňském roce činilo 1183 korun a celkové výdaje na bydlení představovaly 20 procent průměrných čistých měsíčních příjmů domácností. V loňském roce zvýšilo MF nájemné o 9,3 procenta, což kopírovalo inflaci cen stavebních prací. Stejným způsobem letos dospěli úředníci MF i k růstu o 4,9 procenta. Původ
ně plánovaný osmiprocentní růst vycházel z odhadů inflace cen stavebních prací, která však byla oproti očekáváním nižší.Zdroj: HN z 18. 2. 2000