Ekonomický vzestup v zemích Evropské unie bude v letošním roce poměrně silný, růst hrubého domácího produktu dosáhne zřejmě tří procent. A to i přesto, že některé země na tento průměr nedosáhnou (v Itálii se čeká růst kolem dvou procent, v Německu asi 2,5 procenta). Dobré výsledky současnosti a nejbližší budoucnosti ovšem nesmí zastřít nutnost pokračování v reformách.
Zdůrazňují to analytické studie západoevropských ekonomických ústavů, které nezastírají některé slabosti současného vývoje zemí unie, mezi něž patří na předním místě měnová politika. Ani sama zóna eura není jednotná, jak o tom svědčí rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v ekonomickém růstu, v minulém roce to bylo me
zi jedním až osmi procenty. Nestejné bylo tempo inflace, což se promítá do úrokových sazeb, které byly nižší v zemích s vyšší inflací a naopak. Bylo by také nanejvýš potřebné udržet inflaci pod dvěma procenty, ovšem je tu nebezpečí, že tato snaha by mohla vést ke zpřísnění měnové politiky, což by podvázalo další ekonomický růst. Naléhavé jsou podle názoru řady ekonomů také problémy spojené s harmonizací fiskální politiky.Důležitým neuralgickým bodem jsou sociální otázky, především situace na trhu práce a důchodový systém. Nezaměstnanost v současné době klesá a vytváří se řada nových pracovních míst, i když ve většině zemí je stálým problémem vysoká nezaměstnanost spojená s nízkou kvalifikací. Což znamená věnovat zvýšenou pozornost rekvalifikačním programům
. Stejně tak stojí před zeměmi EU nutná reforma důchodového systému, ten dosavadní představuje stále větší zatížení rozpočtů, což by mohlo vést ke zbrzdění ekonomického růstu.Samozřejmě naléhavým imperativem úvah o dalším vývoji EU je otázka nejprve rozšíření zóny eura, z nynějších 11 členů tohoto uspořádání by jich mělo být nejprve 13 po vstupu Řecka a Dánska, později by se měly připojit snad i Švédsko a Velká Británie. Daleko větším problémem ovšem bude rozšíření Evropské unie o další země. To ovšem je
již problematika střednědobého a dlouhodobého výhledu, nutná je podle názoru analytiků ale pečlivá příprava. Ta by měla začít důkladnou reformou institucí bruselské organizace včetně změny statutu orgánů unie (Evropská komise, rada ministrů) či rozhodovacího práva (právo veta, většinový systém) atd.Zdroj: HN z 21. 2. 2000