Mzdy politiků zřejmě tři roky neporostou

22.02.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Vláda rozhodla, že "zmrazí" platy ústavních činitelů

Vláda rozhodla, že "zmrazí" platy ústavních činitelů. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, který návrh zákona vypracoval, totiž nechce "provokovat občany". Ani o korunu přidáno tak zřejmě až do konce roku 2002 nedostanou poslanci, senátoři, ministři, prezident, státní zástupci, soudci a další představitelé státní moci. Pro zákon však budou muset ještě zvednout ruku poslanci i senátoři. Platy ústavních činitelů, ale i jejich náhrady se nyní odvíjejí od nej

vyšších mezd státních zaměstnanců. Jejich příjmy se tak automaticky zvedaly vždy, když vláda přidala státním zaměstnancům.

Když loni v lednu zvýšil kabinet platy ve státní správě o 17 procent, poslanci dostali přidáno zhruba 6 tisíc korun. "Nůžky" mezi příjmy normálních občanů a těch, kteří jsou placeni z jejich daní zákonodárců se ještě více rozevřely. "Vláda uvažuje o tom, že v následujících letech bude zvyšovat platy v rozpočtové sféře, a nechce, aby se toto zvyšování projevilo tím, že se budou násobně z

vyšovat platy ústavních představitelů," řekl místopředseda vlády Pavel Rychetský. Průměrná mzda dnes činí 12 478 korun hrubého. Příjmy zákonodárců ovšem národní průměr vysoko přesahují. Poslanec nebo senátor dostává základní měsíční plat 39 500 Kč hrubého. K tomu si ještě připočítá náhrady za dopravu, telefon, stravování, a jeho příjem se vyšplhá až na 70 tisíc.

Ministři, premiér, předsedové parlamentních komor a prezident jsou na tom ještě lépe. K výhodám ústavních činitelů patří i právo, o kterém se normálním zaměstnancům jen zdá: během nemocenské pobírají plný plat. Nespokojenost může zákon vyvolat v řadách soudců, kteří každý rok protestují proti odnětí 14. platu a tvrdí, že to ohrozí jejich nezávislost. Řadoví soudci berou méně než zákonodárci. "Soudci

si nesmějí ani přivydělávat.

Jsou závislí jen na svém platu," říká předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Snaha omezit výhody či příjmy ústavních činitelů není první. Zúžit výhody zákonodárců chtěl před rokem Senát, narazil ale na tvrdý odpor sněmovny. Přestože poslanci nyní říkají, že chtějí své výhody zrušit, v minulosti s podobným návrhem nepřišli. A pokud se objevil, smetli ho pod stůl. Výjimku tvoří již pravidelné rušení 14. platů.

"Návrh je populistický , ale podpoříme ho"

Špidlův návrh zřejmě zákonodárci podpoří, ale nadšeni nejsou. Téměř všichni se vyslovují pro zrušení "neprůhledných náhrad" a celkovou reformu platů. Podle předsedy KDUČSL Jana Kasala Špidlův návrh do budoucna nic neřeší. "Moje představa je zásadní reforma platů tím směrem

, aby každý občan věděl, z čeho se plat jeho poslance skládá, aby tam nebyly neprůhledné částky," tvrdí Kasal. Za populistické gesto označil navrhovaný zákon úřadující předseda Unie svobody Karel Kühnl.

Podle něj nicméně poslanci včetně Unie svobody pro návrh ruku zvednou. Smluvní opozice proti "zmrazení" platů nic nenamítá. "Souhlasím s tím," řekl včera předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. I podle něj je ale potřeba celý systém platů zákonodárců zreformovat. Poslanci budou mít již brzo důvod k

e spokojenosti. Vicepremiér Rychetský přiznal, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje celkovou reformu platů ústavních činitelů. Ty by se v budoucnu měly odvozovat zřejmě od průměrné mzdy a pružněji tak reagovat na ekonomickou situaci země. Podle Rychetského by měl zákon vejít v platnost nejpozději do konce roku 2002.

Zdroj: LN z 22. 2. 2000


Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU