Centrem naší pozornosti budiž především domácnost - ekonomická jednotka rodiny. Nebude od věci si ji právě z ekonomického pohledu podrobněji popsat. Vodítkem nechť nám je, ostatně jako ještě mnohokrát v této knize, vhodná statistika. Leč pozor, statistika má dvě zvlášť nepříjemné a ošidné vlastnosti - rozdílnost dosažených výsledků, viz pravidelně uveřejňované průzkumy ”volitelnosti” jednotlivých politických stran, a hlavně sklon k jeji
ch účelové interpretaci. K jiným výsledkům vedou výběrová šetření provedená na vybraném, byť i náhodně, vzorku domácností a k jiným zase standardní ”formulářová” statistická šetření a hlášení oficiálních institucí.Analýza rodinných rozpočtů především jednoznačně potvrzuje sociální rozvrstvenost domácností, a to nejen podle zdrojů příjmů domácností na domácnosti:
- zaměstnanecké (členové rodiny jsou zaměstnanci a mají převážně pravidelné příjmy ze svých mezd a platů)
- samostatně výdělečně činných osob (členové rodiny jsou živnostníci nebo provozují jiná podobná povolání, privátní lékaři, auditoři, umělci)
- zemědělců a
- důchodců,
ale i podle typů domácností, například podle počtu dětí, počtu členů domácnosti, věkové a vzdělanostní struktury a podobně.
Pokud se týká příjmů domácností, zůstává stále hlavním zdrojem rodinných financí příjem ze zaměstnání, který financuje domácnosti zhruba z 80 procent. Další velkou položkou příjmů domácností, přes 10 procent, jsou příjmy sociální, především důchody, přídavky na děti a nemocenské dávky a zbytek tvoří ”jiné” příjmy. Pokud domácnosti s čistým peněžním příjmem 6500 korun měsíčně na osobu budeme počítat k těm, které při běžné spotřebě nemusí úzkostlivě počítat, pak domácností nad tímto standardem byla kon
cem devadesátých let zhruba čtvrtina. Ke ”středněpříjmovým” domácnostem od 4500 do 6500 korun na osobu patřila necelá polovina domácností a do domácností s nižšími příjmy, to jest do 4500 korun patřilo asi 30 procent domácností. Připomeňme si však znovu ošidnost statistických údajů. Musíme k nim přistupovat velmi obezřetně.K zamyšlení:
Kolik je u nás domácností a kolik členů v nich žije?
V roce 1998 bylo v České republice okolo 3,6 milionů společně hospodařících domácností a v nich společně žilo, hospodařilo a trvale bydlelo asi 10,2 milionů obyvatel, to jest 2,81 osob na jednu domácnost. Mimo domácnosti - v domovech důchodců, ústavech pro mládež, věznicích a podobně - tehdy žilo asi jen necelých dvě stě tisíc osob.
Struktura domácností v roce 1996 (v %)
| Zaměstnanci | 55,0 |
| Důchodci | 33,0 |
| Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) | 9,0 |
| Nezaměstnaní | 1,4 |
| Samostatní zemědělci | 0,6 |
| Ostatní | 1,0 |
Největší podíl z celkových rodinných výdajů, přes 25 procent, tvoří potraviny, druhou, prudce rostoucí výdajovou položkou jsou výdaje na bydlení, které se počátkem roku 1998 pohybovaly ještě okolo 11 procent ze všech výdajů domácností, ale už v létě téhož roku, po červencové deregulaci (n
ápravě) nájemného a energií tvořily asi 20 procent (!), a dá se předpokládat jejich další růst. Pokud se týká ohrožení, jsou domácí rozpočty nejvíce ohrožovány inflací, případně i deflací, a deregulacemi cen za energie a bydlení. První, a snad i poslední, největší útok deregulací na inflaci jsme pocítili, a ve zdraví přežili, už v roce 1991. Bylo to tenkrát, s ohledem na zásadní změny po roce 1989, pochopitelné. V posledních letech, především v roce 1998, nás zase ohrozila přílišná rozkolísanost cenové hladiny a v roce 1999 dokonce deflace. Podrobnosti najde zvídavý čtenář v dodatku o inflaci.Cílem deregulací bylo (a je) narovnání cen tak, aby se struktura rodinných výdajů u nás přiblížila stavu ve vyspělých státech a abychom bez problémů ”vklouzli” do rodiny zemí Evropské unie. Po přiblížení by náklady na bydlení měly v rodinných rozpočtech činit asi 25 až 30 procent. Ale pozor: standardní výdaje na výživu v zemích Evropské unie jsou podstatně nižší, než jsou u nás!
Z pohledu deregulací byly, kromě roku 1991, velmi zajímavé i roky 1997 a 1998. V červenci 1997 odstartovaly takzvané letní deregulace. V Praze se smělo zdražit nájemné na dvojnásobek, v osmi největších městech byl povolen růst o 62 procent a ostatní města mohla nájemné podražit o 27 až 32 proce
nt. Plyn a elektřina zdražily o 15 a teplo o 39 procent a v lednu 1998 se zvýšila daň z přidané hodnoty u elektřiny, plynu a uhlí.Zdroj: www.profese.cz
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
