A nyní, když jsme si domácnost popsali, ekonomicky ji ještě zasaďme do širšího rámce celkového hospodářského prostředí. Zvláštní pozornost věnujme vývoji a struktuře průměrných mezd (zdroji příjmů domácnosti), produktivitě práce (nestrachujme se, nemluvíme o socialistickém úderničení), ekonomické aktivitě občanů a trhu práce. Především vývoj produktivity práce byl u nás v posledním desetiletí dvacátého století výrazně poznamenán změnami ve struktuře národní ekonomiky. Zejména dřív
e hrubě podceněné a poddimenzované služby zaznamenaly nevídaný příliv pracovníků z průmyslu.Vývoj produktivity práce (PP) a mezd (v %) /rok 1990 = 100%/
1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | |
PP z HDP | 93,6 | 93,0 | 95,1 | 97,4 | 101,0 | 104,2 | 106,3 | 106,0 |
Průměrná nominální mzda | 115,4 | 141,3 | 177,0 | 209,8 | 248,7 | 294,5 | 325,5 | 358,0 |
Průměrná reálná mzda | 73,7 | 81,2 | 84,2 | 90,8 | 98,7 | 107,3 | 109,3 | 108,6 |
Už na první pohled je zřejmé, že růst příjmů byl, především do roku 1994, jen optický klam. Markantně však začal vystupovat na povrch až po roce 1995. Do té doby proklamovaná optika zjednodušování rozdíly nezaznamenávala. O to těžší bylo pozdější prohlédnutí. Produktivita práce (přezaměstnanost a přetrvávání socialistického stylu práce) jen a pouze stav věcí potvrzovala. Prozíravější ekono
mové a ekonomicky smýšlející hlavy rodin se proto už dávno předem připravovali na vážnější okamžiky. Navíc se celých 62,5 procent mezd v roce 1996 - a procentové trendy mívají dlouhodobou platnost - nacházelo pod hodnotou celkové průměrné měsíční mzdy. K zásadnějším změnám však začalo docházet teprve až v roce 1998. Zcela novým fenoménem, a do té doby naprosto výjimečným jevem, se po roce 1989 stal trh práce, který charakterizují úplně nové, našim lidem dříve prakticky neznámé faktory, jako jsou počet nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti a volná pracovní místa.Zdroj: www.profese.cz