Průměrná česká ”statistická” domácnost uspořila v roce 1998 měsíčně něco přes 970 korun. Jinými slovy měla na straně zdrojů (pasiv, ”dal”) vyšší hodnotu než na ”běžném” součtu strany aktiv (”má dáti”). Rozdíl - přebytek - pak mohla investovat nebo věnovat na spoření.
Taková normální rodinka
Podívejme se, co vypovídala statistika o aktuální ”průměrné statistické” rodině v roce 1998. Její čisté příjmy se pohybovaly okolo 18 669 korun měsíčně a adekvátní výdaje okolo 17 582 korun, z toho jen výdaje na výživu činily zhruba jednu čtvrtinu a výdaje na bydlení spolykaly až čtvrtinu výdajů (důchodci).
Struktura peněžních vydání domácností (v %)
| Zaměstnanci | Důchodci | |
| Výživa | 25,6 | 38,7 |
| Bydlení | 13,0 | 25,0 |
| Doprava, spoje | 12,3 | 7,6 |
| Kultura, vzdělání, sport | 10,6 | 7,9 |
| Provoz domácnosti | 8,4 | 10,1 |
| Odívání, obuv | 6,8 | 4,9 |
| Osobní potřeby, léky | 5,3 | 5,8 |
Čistý příjem do 4600 korun na osobu mělo na jaře 1998 podle výzkumu Institutu veřejného mínění 42 procent českých domácností. Plných 77 procent domácností podle tohoto výzkumu uvedlo čistý měsíční příjem na osobu do 6200 korun. Nejlépe svou životní úroveň hodnotili lidé do dvaceti let, o něž se převážně starají rodiče. Jejich životní úroveň se však rychle mění, stanou-li se také sami rodiči. Pokud se týká majetku, není průměrná česká domácnost na dnešní c
eny příliš bohatá. Nejvíce rodin - 24,3 procent - má majetek od půl do jednoho milionu korun. Do majetku jsou přitom započítávány například i hodnoty auta, bytu či chaty.Struktura rodin podle výše majetku (v %)
| Majetek v tis. Kč | Procento rodin ve skupině |
| do 50 | 4,5 |
| 51 až 99 | 8,6 |
| 100 až 199 | 9,4 |
| 200 až 299 | 9,9 |
| 300 až 399 | 9,8 |
| 400 až 499 | 12,0 |
| 500 až 999 | 24,3 |
| 1000 až 2000 | 14,6 |
| vice než 2000 | 7,1 |
Neúplné rodiny
Velké finanční problémy mají neúplné rodiny. V naší republice žije okolo 350 tisíc rozvedených žen a přes 690 tisíc vdov. Se svým platem bez větších potíží vystačí pouze 20 procent z nich. Průměrná výše platů žen samoživitelek se pohybuje podle různých průzkumů okolo 8000 až 9000 korun
měsíčně. Ovšem na vesnici často i daleko méně. Dohromady s alimenty, sociálními dávkami a dalšími příjmy, i o nich bude později řeč, tvoří měsíční rozpočet neúplné rodiny asi 10 000 korun na ženu a dítě, mnohdy i dvě děti. Proto asi 49,5 procent žen nemá pro nedostatek peněz možnost, jak ženy samy uvádějí, zaplatit svému dítěti zájmovou činnost, případně mu zajistit rekreaci o prázdninách. A tak mezi výdaje, které ženy postupně vyškrtávají ze svých rozpočtů, bohužel, patří náklady na nové oblečení, kino, divadlo a kulturu vůbec.Tak lidé vnímají sociální politiku daleko citlivěji a emotivněji než dříve a většinou s ní nejsou spokojeni. Ale pozor, už nespojují zabezpečení rodin, zvláště rodin s malými dětmi a rodin důchodců, výlučně s odpovědností státu a celkem bez problémů přijímají vlastní odpovědnost i individuální iniciativu. A to je dozajista hlavní nový prvek v myšlení průměrného občana v době, která uplynula od pádu socialismu v roce 1989.
Důchodci
Mají se důchodci lépe než rodiny s nezaopatřenými dě
tmi?Zběžný pohled na statistiky rodinných rozpočtů svádí říci: dnešní rodiny důchodců se mají lépe než rodiny s nezaopatřenými dětmi. Podrobnější analýza však dokazuje něco jiného. Důchodci vydávají relativně nejvíce ze svých příjmů na výživu a na bydlení. Je to dáno především výrazným poklesem příjmů důchodců po jejich odchodu z aktivního pracovního života na straně jedné a absolutní výší, navíc dlouhodobě rostoucí, výdajů na výživu a bydlení na straně druhé. Nepřekvapují nás ani menší ostatní vydání.
V
elké pochybnosti v nás ale vzbuzují tabulky udávající spotřebu potravin a nápojů v kg na osobu a rok. Při letmém pohledu z nich vyplývá, že důchodci nakupují největší množství potravin a nápojů ze všech kategorií občanů. A to je jistě zarážející, zejména, když naši rodiče nebo prarodiče obvykle již nemají takový apetit, jaký měli v mládí a při plné síle, a jejich látková výměna je pomalejší. Pokud však tento problém probereme podrobněji, najdeme vysvětlení. Nižší spotřeba domácností zaměstnanců ve srovnání s domácnostmi důchodců je způsobena několika vlivy.Hospodaření ve vícečetných domácnostech s dětmi je nepochybně hospodárnější než hospodaření v maločetných domácnostech důchodců (více než polovina domácností důchodců jsou domácnosti jednotlivců!)
Vícečetné domácnosti využívají služeb veřejného závodního či školního stravování. Tato spotřeba není statisticky zahrnuta do spotřeby potravin a nápojů, ale v samostatné položce ”veřejné stravování”. Navíc strava v těchto zařízeních bývá často dotovaná
Část nakoupených potravin domácností důchodců se vydá v naturální podobě formou stravování vnoučat a další širší rodiny (kdo se netěší k babičce na mísu buchet?). Takže transfery mezi důchodci a zaměstnanci jasně vyplývají v neprospěch důchodců
Hospodaření domácností důchodců je často neefektivní z důvodů nemocí a staroby (údržba domácností a podobně)
Jinými slovy: podrobnější analýza dokazuje nedobré postavení rodin důchodců ve svém průměru, i když, samozřejmě, ani situace rodin s malými dětmi není záviděníhodn
á.Zdroj: www.profese.cz
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
