Stavět lze kdekoli, ale…

Každý z nás má naštěstí své ideální představy v tomto směru formované poněkud jinými vjemy, pocity a potřebami. Velmi obecně lze říci, že vždy jde především o snahu bydlet ve zdravém prostředí, s dobrou místní vybaveností a spojením veřejnou dopravou. Pokud k tomu všemu navíc ještě přistupuje potřeba zvolit pozemek tak, aby vyhovoval požadavkům na stavbu energeticky úsporného domu, získáváme poměrně jasné, zároveň ale velmi těsné mantinely.
Podle statistických šetření se v žebříčku hodnot, podle nichž zájemci o stavbu domu upřednostňují své příští bydliště, objevují nejvýše takové kvality jako rekreační možnosti v daném místě, lokalizace pozemku, vzdálenost do místa zaměstnání, celkové urbanistické řešení lokality a vzdálenost od školy navštěvované dětmi. Teprve potom je vážena cenová úroveň domu a pozemku, dostupnost nákupních středisek, dopravní řešení místa a konečně také sociální a kulturní možnosti. Většina stavebníků jde ve svých úvahách tak daleko, že považuje za zcela rozhodující hledisko výhradně vlastní polohu domu danou umístěním stavební parcely a teprve druhořadý význam přikládá architektonickému a stavebně konstrukčnímu řešení. U nás to zatím tak drasticky nefunguje, ale v zahraničí kapitálově silné firmy v atraktivních lokalitách běžně staví domy bez toho, aby jejich tvář a vybavenost měli jejich budoucí majitelé možnost nějak ovlivnit. Prodává se tak především místo a dům je vlastně přijímán s většími či menšími výhradami.
Atraktivita lokality je vždy dána řadou objektivních i subjektivních hledisek. K nejvýznamnějším momentálně patří také ekologické charakteristiky, tedy zejména absence zdrojů znečištění, přítomnost lesů a relativně zachovalé přírody vůbec. V některých regionech eventuálně ještě hledisko rizika radonového záření. Vzhledem k současnému neutěšenému stavu většiny našich sídel v oblasti infrastruktury je však v mnoha případech rozhodující i tradice daného místa, jeho předešlé přirozené rozvojové možnosti a z toho plynoucí příslib rozvoje dalšího.
Jak se k těmto poměrně běžným požadavkům staví energeticky úsporné stavění? Poměrně nejednoznačně: zatímco jedni tvrdí, že nízkoenergetický či pasivní dům bude spolehlivě fungovat pouze na pozemku tomuto účelu odpovídajícímu, tedy orientovanému směrem k jihu, s přístupem od severu, pokud možno nezarostlému vyšší zelení v blízkosti domu, jiní tvrdí, že dům odpovídající nízkoenergetickým standardům může vyrůst kdekoli, pokud jej bude vytvářet zkušený odborník již s definovaným zadáním energetických úspor. Hledat objektivní pravdu bude obtížné, ale ne nemožné; bude ležet někde uprostřed. Nesrovnatelně jednodušší je přizpůsobení stavby parametrům konkrétního pozemku než postup opačný a pokud bude brát architekt při vytvářejí projektu domu v úvahu i již známé vlastnosti pozemku, zejména jeho velikost, orientaci, sklon a zastínění, neměl by mít při tvorbě energeticky úsporného domu větší problémy.
Jenomže realita je komplikovanější a pokud se stavebník bude úzkoprse zajímat pouze o vlastní kousek země bez ohledu na to, aby se seznámil třeba s územním plánem celé lokality, může snadno narazit. Není nijak neobvyklé, že například v příměstských lokalitách vyrůstají domy s minimálními odstupovými vzdálenostmi, takže míra zastínění je tady mnohem větší než u domu stojícího na nesrovnatelně větší parcele. Protože nízkoenergetické a zejména pasivní domy počítají ve své energetické bilanci s významnou úlohou slunečních paprsků, může sousední dvoupatrová stavba vrhající stín na západní či snad dokonce jižní fasádu domu znamenat i zhroucení celé koncepce energetických úspor. Jinými slovy: než zadáte architektovi zakázku domu rozumně nakládajícího s energiemi, zjistěte si, zda se v okolí nebudou stavět výškové budovy nebo třeba zakládat park.