Keramika a její konkurenti

20.04.2007 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

V širokém povědomí je keramická dlažba a obklad symbolem konzervativně zařízené koupelny. Dlážděná podlaha skládaná z jednotlivých keramických prvků spojených sítí nepropustných spár dobře odolává vlhkosti i mechanickému namáhání. Povrch může oslňovat až zrcadlovým leskem, nebo naopak nabídnout kultivovaný matný povrch, pokovený vzhled nebo efekt rozpraskané glazury s patinou.

Ve specializovaných obchodech dnes nalezneme nepřeberný výběr velikostí, tvarů, struktur, barev a stylů obkladových prvků. Například filigránské prvky stále moderní mozaiky nezahrnují zdaleka jen drobné čtvercové formáty, ale také kolečka, oválky, nepravidelné oblé tvary několika velikostí nebo ručně řezané prvky s příjemně nepravidelným povrchem i obrysem. Pro rekonstruované domy jsou k dispozici věrné kopie secesní dlažby, ručně malované kachle evokující lidovou tvořivost venkova minulého století nebo ucelené řady příjemně zestařené umělou patinou. Naopak v moderním interiéru se bude nejlépe vyjímat keramika elegantních čistých linií, umírněné barevnosti v působivě velkorysých a výrazně obdélných formátech. Architekti tradičně s oblibou využívají kolekcí nabízejících širokou rozměrovou řadu v široké barevné škále k působivým kombinacím. Stále vyhledávané jsou dlažby a obkladové prvky věrně napodobující jiné přírodní materiály: dřevěné parkety, štípaný nebo leštěný kámen, proutí, bambusové stvoly či slámu. Avantgardně vyznívají dlaždice i obkladačky z obyčejných oblázků zalitých v čirém odolném plastu nebo pryskyřici. Lehce industriálně a přesto příjemně obytně působí dlaždice s kovovým leskem věrně napodobující zrezlý plech.

Zkuste být trendy
Trendy posledních sezón především ohromují, ať už výrazně plastickým povrchem, velkými barevnými vzory, geometrickými dezény či neotřelými barvami. Hitem posledních sezón jsou obkladačky zdobené výrazným až reliéfním povrchem. Nepravidelné měkké linie a organické křivky dodají jednobarevnému obkladu nápad a strukturu. Jejich krása nejlépe vyzní v kombinaci s přírodními materiály. Naopak gemoetrizující šachovnicové rastry plasticky vystouplých konvexních a konkávních čtverečků či obdélníčků podtržené živou a výraznou barevností neředěných tónů vyzývají tvůrce k využití dalších neotřelých až avantgardních nápadů při zařizování koupelny.
Dalším výrazným trendem je uplatnění elegantních tmavých odstínů, především barvy hořké čokolády, antracitové a černé, jejichž výtvarný účinek designéři podtrhli vysoce lesklým povrchem. Ten se sice překrásně vyjímá na fotografiích módních časopisů a prospektů výrobců, jedná se však o řešení obzvlášť nepraktické: velmi světlých či naopak extrémně tmavých obkladů a dlažeb bychom se měli v koupelně, obzvlášť v okolí tekoucí vody, vyvarovat. Zatímco čistě bílá bude často potřísněna špinavou vodou odstřikující z právě mytých rukou, černá nemilosrdně zvýrazní každou kapku, byť jen čisté vody. Na vysoce lesklém povrchu tak obzvlášť vynikne matný obrys zaschlé kapky zvýrazněný vodním kamenem. Majitel černé koupelny je tak nucen buď rezignovat na nehezky a trvale zacákané plochy kolem vodovodních baterií, nebo se odsoudí ke každodennímu, nejlépe opakovanému úklidu, který spočívá nejen v omytí černých ploch, ale především v jejich pečlivém vysušení a rozleštění!

Sklo, kov, dřevo nebo oblázky
V aktuálních designových řadách koupelnových dlažeb a obkladů se zrcadlí touha moderního člověka zakomponovat do interiéru maximum přírodních materiálů. Standardní keramika se proto snaží napodobovat ostatní přírodní materiály, nabízí však oproti minulosti výrazně vyšší estetickou kvalitu. Místo dlažby či obkladů napodobujících dřevo, kámen nebo kov se stávají originály těchto materiálů součástí ucelených luxusních keramických řad, s nimiž vytvářejí působivou a harmonickou symbiózu. Plochu keramického obkladu tak zdobí kostela nebo nepravidelně článkovaná mozaika z přírodního kamene, drobné prvky z pravého teakového dřeva nebo pásky nerezového či hliníkového kovu. Zpravidla sytě hnědé dřevěné prvky se nejlépe vyjímají obklopeny teplými světlými odstíny: lomenou bílou, slonovou kostí nebo barvou bílé kávy, naopak světlé dřevo rozzáří a proteplí tmavě šedou až antracitovou dlažbu. Temně hnědým dřevům jako “ipe“ nebo “wenge“ bude slušet studenější neutrální pozadí v jemné pískové a béžovo-šedé barvě. Elegantně ač poněkud chladně vyznívají speciální kovové profily a drobné prvky, které lze vkládat do dlažby. Největší efekt přináší maximální kontrast stříbrně šedého nerezového kovu s černou a antracitovou, temné odstíny dlažby jsou však do koupelny poněkud nepraktické.
Zajímavě působí i kombinace dlažby s většími plochami dřevěné podlahy, kterou působivě orámuje. Dlažba by však vždy měla pokrývat plochy kolem všech zařizovacích předmětů vystavené dostřiku vody při jejich užívání nebo údržbě. Skleněné dlaždice díky částečné transparenci působí velmi křehce, jejich odlesky prostor oživí, prosvětlí a opticky rozšíří. Aby byl výsledný dojem přesvědčivý, kombinujme skleněnou dlažbu pouze se skleněnými obklady.
Velmi zajímavou novinkou posledních let jsou dřevěné dlaždice, které lze na vodě odolnou podlahovou krytinu volně pokládat, sestavovat do různých kompozic a následně opět rozebírat, případně podle potřeby přenášet. Ve formě vzdušných rohoží zpříjemňují kontakt bosých nohou s jinak chladnou podlahou koupelny, podtrhují její styl a zvyšují uživatelský komfort. Dobrou odolností vlhkosti se může chlubit teak, houževnaté a odolné dřevo.

Přírodní kámen
V luxusních koupelnách se nejčastěji setkáme s nejvyšší kvalitou a přírodními materiály, které na podlaze i stěnách zpravidla představuje přírodní kámen. Vzhledem k poměrně výrazné charakteristické kresbě každého přírodního kamene, vyniká jeho krása nejvíce na prvcích velkorysejších rozměrů. Naopak na podlaze romantické koupelny ve zrekonstruovaném romantickém stavení z minulého století se bude nejlépe vyjímat kamenná dlažba i obklady stěn. Atmosféru dávných klidných časů a volné krajiny, ve které je dům usazen, nejlépe podtrhneme přírodním kamenem jemné barevnosti s matných povrchem. Na stěnách můžeme sáhnout po hrubě opracovaném či dokonce štípaném kameni. Ačkoliv je toto řešení velmi výtvarně působivé, je současně poněkud nepraktické, proto ho použijme pouze na jedinou, minimálně provozně namáhanou stěnu. Na podlaze ve vlhkém provozu koupelny volme raději dlažbu s dokonale opracovaným hladkým povrchem kvůli snadné údržbě a čistitelnosti. Nepravidelné zbarvení a kresba přírodního kamene zásadně ovládnou a předurčí atmosféru celé koupelny, proto se všechny ostatní prvky a vybavení interiéru musí bezvýhradně přizpůsobit. Na tmavých odstínech podlahy se bude dobře vyjímat nábytek ze světlých dřev: břízy, javoru, dubu, buku, olše a teaku. Naopak na světlých teplých tónech pozadí vyniknou výraznější dřeva: třešeň, ořech, exotický mahagon a merbau.

 

Autor článku

Veronika Haroldová  

Články ze sekce: BYDLENÍ