Kodex Komory auditorů ČR

FINANCE.CZ
KOMORA AUDITORŮ ČESKÉ REPUBLIKY - ETICKÝ KODEX

---

Etický kodex vychází z etických požadavků na osobu a práci auditora a jeho spolupracovníků stanovených zákonem a etickými směrnicemi pro účetní znalce vydanými IFAC. Etický kodex podrobněji rozvádí ustanovení zásad etického řádu, které projednal III. Sněm Komory auditorů ČR v listopadu 1994.

Auditoři poskytují vysoce odborné služby, což neumožňuje adresátům těchto služeb většinou objektivně hodnotit jejich kvalitu. Přitom je však nutné, aby tyto osoby měly záruku, že auditoři poskytují svoje služby na nejvyšší odborné úrovni. Za tuto záruku se obecně považuje mimo jiné i etický kodex vydaný profesní organizací auditorů, která také kontroluje jeho dodržování.

Auditor poskytuje odborné služby konkrétnímu klientovi. Tyto služby však neslouží pouze klientovi, ale i další velké skupině osob, kterým auditor prostřednictvím výroku adresuje svůj názor na správnost ověřovaných skutečností. Jedná se zejména o investory, věřitele, zaměstnance klienta, státní orgány. Odpovědnost auditora tedy nesměřuje pouze vůči klientovi, ale má širší odpovědnost vůči veřejnosti. Je proto potřebné, aby veřejnost důvěřovala auditorům a profese auditora byla uznávána širokou veřejností.

Auditoři mohou toto uznání získat a udržet pouze za předpokladů, že důvěra veřejnosti bude pro ně při poskytování služeb prvořadá a budou proto kromě vysoké odbornosti dodržovat i etické zásady. Uživatelé služeb musí mít jistotu, že tyto služby jsou prováděny kvalitně v souladu s etickými požadavky na ně kladenými.

Obecně etické požadavky na práci auditora jsou směřovány do několika oblastí, které řeší tento etický kodex:

1. zachování etických pravidel při veškeré činnosti,
2. objektivita auditora a řádná péče při výkonu činnosti,
3. odborná kvalifikace auditora a její udržování,
4. dodržování práva a auditorských směrnic,
5. mlčenlivost auditora o věcech zjištěných při výkonu činnosti,
6. nezávislost auditora,
7. omezení v dalších činnostech
8. způsoby propagace a získávání klientů,
9. vztahy k ostatním auditorům
10. odměna za práci auditora

Čl. 1
Působnost etického řádu

Auditor poskytuje svým klientům celou řadu služeb. Základním posláním auditora je vyjádřit svůj názor na vedení účetnictví, účetní závěrku, výroční zprávu a konsolidovanou účetní závěrku klienta. Kromě toho se auditoři zabývají poskytovaním dalších služeb jako např.:
- účetním a ekonomickým poradenstvím,
- daňovým poradenstvím,
- pedagogickou a publikační činností

K udržení důvěry veřejnosti a postavení auditora ve společnosti je nutné dodržovat etický kodex i při poskytování dalších služeb. Auditor nezíská důvěru veřejnosti a svého klienta jako auditor, jesliže i při poskytování jiných služeb nebude dodžovat etické zásady.

Auditor neposkytuje svoje služby pouze samostatně. Má možnost zaměstnávat další odborníky, spolupracovat s dalšími auditory, zakládat právnické osoby vykonávající auditorskou činnost. Všechny tyto osoby vystupují jménem nebo ve spojením se jménem auditora. Je proto třeba, aby i ostatní osoby jednající jménem nebo ve spojení se jménem auditora dodžovaly etické zásady.

Při výběru spolupracujících osob je vhodné získat reference před navázáním spolupráce a ujistit se o tom, že tato osoba dodržuje základní etické zásady ve svém podnikání a má dobrou pověst. Špatná pověst spolupracující osoby může ohrozit dobrou pověst auditora. To platí přiměřeně i pro výběr zaměstnanců auditora.

Pokud je v textu etického kodexu používáno slovo auditor, je třeba tím rozimět nejenom osobu auditora, ale i jeho zaměstance a spolupracující osoby, a právnické osoby s postavením auditora a jejich zaměstnance a spolupracující osoby.

Etický kodex se vztahuje přiměřeně i na zaměstnance Komory auditorů České republiky.

Čl. 2
Objektivita a řádná péče

Auditor je povinen poskytovat svoje služby objektivně a věnovat jim maximálně možnou péči. Objektivní přístup a hodnocení skutečností předpokládá především nezávislost auditora a dodržování právních předpisů a profesních směrnic.

Objektivita auditora ukládá auditorovi být nestranným, poctivým a nezávislým a to v případě konfliktu zájmů. Auditoři mohou být vystaveni situacím, v nichž na ně budou působit různé okolní tlaky, které by mohly ovlivnit jejich objektivitu. Tyto tlaky jsou zpravidla edeny snahou ovlivnit výrok auditora a zajistit jeho příznivé znění. Tyto tlaky mohou mít různou formu od přímého nátlaku ze strany klienta až po ovlivňování prostřednictvím rodinných nrbo osobních vztahů.

Auditor by měl včas rozpoznat faktory naznačující možnost vzniku konfliktu zájmu a předcházet jim. Každý názorový střet však nemusí nutně znamenat nebezpečí vzniku konfliktu zájmu a snahy o ovlivnění auditora. Ve vztazích, kde by mohlo vzniknout nebezpečí narušení objektivního přístupu, je nutno zachovat rozumný odstup nebo tyto vztahy přerušit.

Auditor musí věnovat poskytování svých služeb řádnou péči. Řádná péče znamená vyzžití všech znalostí auditora ve prospěch klienta. Předpokladem pro to je apolupráce klienta podle odůvodněných požadaků auditora. Auditor by měl klienta upozornit na určitá omezení v jeho činnosti. Tato omezení mohou vést k tomu, že i při řádné péči činnost auditora nepostihne veškeré ověřované skutečnosti. Omezení vyplývají zejména z výběru vzorků při ověřování v souladu s auditorskými směrnicemi, z různých výkladů právních předpisů a z možného neposkytnutí všech potřebných informací klientem.

Klient by měl být obeznámen s rozsahem činnosti auditora a upzorněn na to, že prvořadou odpovědnost za obsah ověřovaných skutečností nese on a ne auditor.

Čl. 3
Odborná kvalifikace a úroveň

Dosažení odborné kvalifikace a ověření znalostí profesní zkouškou je podmínkou vstupu do profese. Podrobnosti o požadovaném rozsahu znalostí, dosaženém vzdělání a praxi a v průběhu profesní zkoušky stanoví zákon o auditorech a zkušební řád.

Zachování a prohlubování odborné kvalifikace vyžaduje neustálou informovanost o nových právních předpisech a vývoji v oblasti auditorské činnosti. Je žádoucí, aby si auditor osvojil i postupy vyplývající z mezinárodních směrnic a standardů.

Auditor by neměl poskytovat odborné služby, ke kterým nemá dostatečnou kvalifikaci. To může učinit pouze za předpokladu, že mu bude poskytnuto poradenství a pomoc zaručující uspokojivé a kvalitní provedení těchto služeb v souladu s očekáváním klienta. Výběru osoby poradce by měl věnovat náležitou pozornost a svůj výběr případně konzultovat s klientem.

Čl. 4
Dodržování práva a auditorských směrnic

Auditor posuzuje určité skutečnosti a dává k nim svoje stanovisko. Tyto skutečnosti vznikají v konkrétním prostředí a době a jsou více nebo méně regulovanými právními předpisy.

Auditor je povinen dodržovat při poskytování služeb platné právní předpisy a ověřované skutečnosti hodnotit z pohledu platného práva. Předpokladem pro to je znalost platné legislativy a její správné aplikace. Přitom by měl klienta upozornit na některá ustanovení právních předpisů, která způsobují jiný pohled na ekonomické skutečnosti než vyplývá z obecných ekonomických pravidel.

Auditorské směrnice stanoví podrobnější návody pro postup auditora a pro hodnocení zjištěných skutečností. Auditoři jsou v zásadě povinni postupovat v souladu s auditorskými směrnicemi, které stanoví v odůvodněných případech i možnost odchylného postupu.

Čl. 5
Mlčenlivost

Auditor má při výkonu své profese přístup k mnoha důvěrným informacím o klientovi nebo zaměstnavateli, jež nejsou známy široké veřejnosti. Zveřejnění těchto informací nebo jejich neoprávněné využití může způsobit značnou škodu klientovi nebo zaměstnavateli.

Auditor je povinen respektovat důvěrnost informací týkajících se záležitostí klienta či zaměstnavatele získaných v průběhu poskytování služeb a zachovávat mlčenlivost o nabytých informacích. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení spolupráce mezi auditorem a klientem či zaměstnavatelem.

Mlčenlivost auditora nespočívá pouze v nemožnosti zveřejnění poskytnutých informací. Mlčenlivost a princip důvěrnosti rovněž předpokládá, že auditor tyto informace nezneužije k osobnímu prospěchu či ke prospěchu třetí strany.

Povinnost zachovávat mlčenlivost může být auditor zproštěn způsobem stanoveným zákonem, auditorskými směrnicemi nebo dohodou s klientem. Zobecnění informací a jejich použití v odborném tisku nebo pedagogické praxi se nepovažuje za porušení zásady mlčenlivosti.

Čl. 6
Nezávislost

Základním předpokladem objektivity auditora a věrohodnosti jeho výroku ze strany ostatních osob je jeho nazávislost na klientovi. Zároveň nesmí být auditor ovlivňován jinými osobami včetně státních orgánů. Pokud je auditor v závislém vztahu ke klientovi může být jeho objektivita zpochybněna. Pokud by byla nezávislost auditora na klientovi ohrožena, je povinností auditora poskytnutí služeb odmítnout.

Pro zajištění objektivity auditora musí být zcela nazávislý na klientovi. K ohrožení nezávislosti auditora může dojít zejména v následujících situacích:

a) finanční zainteresovanost (přímá finanční závislost na klientovi, pohledávky vůči klientovi, přijetí půjčky od klienta, vliv ve společnosti klienta)

Nezávislost auditora může být zpochybněna, pokud je auditor přímo či nepřímo finančně závislý na společnosti, pro kterou vykonává odborné služby. Přímá finanční závislost zahrnuje i finanční zájmy blízkých osob. Finanční závislost je blízký i případ, kdy je auditor v pozici klienta a má zájem na uspokojení svých pohledávek.

Obdržení provize může ohrozit objektivitu a nezávislost auditora. Není vhodné ani platit provize za obstarání klienta nebo účtovat provize za postoupení klienta třetí straně. V rozporu s omezením podnikání auditora je i přijímání provize za obstarání kupce pro výrobky a služby jiných osob.

Auditor by neměl poskytovat půjčku klientovi, ani vystupovat v úloze ručitele za klientovy dluhy. Také by sám neměl přijímat půjčky od klienta, ani mít klienta za ručitele. Toto se nevztahuje na vklady a úvěry poskytnuté bankou resp. Jinou obdobnou institucí na základě běžných úvěrových podmínek, vedení běžných či depozitivních účtů apod.

Vlastní-li auditor podíl ve společnosti klienta, může být jeho nezávislost ohrožena. Má-li zájem na dalším poskytování služeb klientovi, je vhodné svůj podíl ve společnosti klienta převést na jinou osobu, která není osobou blízkou. To platí přiměřeně i pro případy, kdy podíl vlastní osoba blízká.

b) zastávání řídící funkce ve společnosti klienta v období poskytování služeb nebo v období bezprostředně
předcházejícím

Řídicí funkcí ve společnosti klienta může být zajména funkce vykonávaná v pracovním poměru, funkce v orgánech společnosti, funkce likvidátora nebo správce konkursní podstaty. V takových situacích není možné vystupovat zároveň jako auditor dané společnosti.

Auditor by v těchto případech neměl převzít zakázku, která se vztahuje k období kratšímu než dva roky od posledního působení ve funkci.

c) zájem auditora na poskytování jiných odborných služeb

Auditor se při své činnosti podrobně seznamuje s činností klienta a je hlouběji seznámen s jeho záležitostmi. Pro klinta je výhodné, pokud mu auditor může poskytnout i další služby v rámci omezení daných zákonem a etikou profese.

Zájem auditora na poskytování dalších služeb klientovi by mohl ohrozit jeho nezávislost na klientovi. Další budoucí spolupráce s klientem nesmí být vázána na výsledky auditu a neměla by překročit rámec poradenství. Z dalších služeb poskytovaných klientovi nesmí vyplynout převzetí odpovědnosti za rozhodnutí klienta.

1. osobní a příbuzenské vztahy mezi auditorem (členy jeho rodiny) a členy orgánů klienta

Blízké osobní vztahy s klientem nejsou na překážku provádění auditu za předpokladu zachování rozumného odstupu. Není však vhodné, aby byl auditor zároveň finančně zainteresován na určitém obchodu společně s klientem nebo se finančně účastnil společného podniku s klientem.

K ohrožení nezávislosti auditora může dojít v případech existujících příbuzenských vztahů s klientem. Není vhodné převzít zakázku u klienta, jehož vlastníky nebo členy řídicích orgánů jsou osoby blízké auditorovi. Rovněž vzdálenější příbuzenské vztahy mohou omezit nazávislost auditora.

1. vysoký podíl příjmů od jednoho klienta v poměru celkovým příjmům

Pokud má auditor vysoký podíl příjmů od jednoho klienta, může se stát finančně závislým na klientovi, což může vést k omezení nezávislosti. Vysokým podílem se rozimí podíl nad 25% z celkových příjmů auditora od jednoho klienta nebo klientů ve skupině. Podobná situace může nastat v případě, že odměny za služby nejsou klientem delší dobu placeny, nebo jesliže převážná část odměn není zaplacena před vydáním zprávy následujícího roku.

1. podmíněnost výše odměny za služby výsledkem provedení služeb

K omezení nezávislosti auditora by mohlo dojít nevhodným stanovením způsobu odměňování za služby. Je nepřístupné vázat poskytnutí odměny nebo výši odměny na výsledek provedených služeb (znění výroku auditora). Ve smlouvě s klientem by měla být odměna za provedení služeb stanovena pevnou částkou nebo ve vztahu k odpracované době.

1. přijetí zboží nebo služby od klienta bezplatně nebo za nápadně nízkou cenu

Přijetí zboží či služby od klienta může ohrozit nezávislost auditora. Rovněž přijetí přílišné pohostinnosti představuje podobné riziko. Zboží či služby od klienta by auditor a osoby jemu blízké neměli přijímat. Výjimku tvoří vztahy na obchodní bázi, u kterých nejsou podmínky výhodnější než ty, které jsou obecně poskytovány ostatním.

1. vlastnictví kapitálu

Vlastní jmění auditorů - právnických osob - by mělo být v co nejvyšší míře vlastnictvím auditorů. To se přiměřeně vztahuje i na hlasovací práva v rídicích orgánech právnocké osoby. Podíl cizích osob je vhodný pouze v případě, že se jedná o osoby s podobným předmětem podnikání. Přitom však musí být zajištěna nazávislost při výkonu auditorské činnosti.

Čl. 7
Omezení v jiných oborech činnosti

Hlavním předmětem podnikání auditora by měla být auditorská činnost v souladu s národními právními předpisy a auditorskými směrnicemi. Další podnikatelská činnost v souladu s etikou profese (vedení účetnictví, poradenství, pedagogická a publikační činnost) by měly být pouze doplňkem hlavní činnosti.

Auditor by se neměl podílet svými vklady a půjčkami na podnikání jiných subjektů. Výjimku představují vklady do základního jmění právnických osob vykonávajících auditorskou činnost. Je nepřístupné, aby auditor převzal zakázku u klienta, na jehož podnikání se podílí vkladem nebo půjčkou.

Zpravidla není vhodné, aby auditor byl v pracovním poměru k jiné osobě než je osoba vykonávající auditorskou činnost. Po dobu trvání takového poměru by měl auditor přerušit vykanávání auditorské činnosti. Pracovní poměr k jiné osobě zpravidla neumožňuje auditorovi plně se věnovat výkonuauditorské činnosti.

Čl. 8
Propagace a získávání klientů

Veřejnost by měla být seznámena s celým okruhem služeb poskytovaných auditorem a případně i s osobou auditora. Propagace osoby a služeb auditora může být prováděna pouze objektivním způsobem a pravdivě. Zároveň je nutno respektovat společenské postavení auditorské profese. Za vhodný způsob propagace lze považovat zejména:
- informování veřejnosti o zahájení auditorské činnosti a o poskytovaných službách,
- informování veřejnosti o hledání spolupracovníků nebo pracovníků pro auditorskou činnost s vymezením
rozsahu poskytovaných služeb
- předávání drobného propagačního materiálu a firemních vizitek a předávání materiálů o auditorovi s jmény
klientů, u nichž lze získat podrobnější reference,
- zveřejnění jména a bydliště (sídla) auditora a rozsahu poskytovaných služeb v katalogu nabízejícím
poradenské služby,
- uvedení jména a bydliště (sídla) v odborných knihách, článcích a při přednáškách,
- účast na odborných výstavách a veletrzích, jejichž přemětem jsou finanční, poradenské a obdobné služby.

Nevhodnými způsoby propagace jsou takové formy, při nichž je zejména:

- vytvářena představa, že výsledky provedené služby budou příznivé
- prováděno srovnání se s jinými auditory, vychvalování vlastních služeb a šíření zkreslených informací o jiných
auditorech,
- naznačování schopností ovlovnit příznivé rozhodnutí jakéhokoliv státního nebo soudního orgánu nebo jiného
subjektu,
- používání nejednoznačných a nekonkrétních údajů, které by mohly vést k nedorozumění nebo uvedení v omyl - vytváření neoprávněné představy o pozici odborníka v určitém oboru,
- využíváno poutačů, letáčků a obdobných způsobů veřejné reklamy.

Čl. 9
Vztahy k ostatním auditorům

Auditor je povinen zachovávat profesní etiku ve vztahu k ostatním auditorům. Je nepřípustné jakýmkoliv způsobem zpochybňovat nebo hodnotit výsledky práce jiného auditora. Vztahy k jiným auditorům při provádění propagace byly již zmíněny v předcházejícím článku.

Pokud dojde k převzetí zakázky u klienta jemuž poskytoval služby jiný auditor, je vhodné:
- v případě pochybností konzultovat a bývalým auditorem a s klientem důvody pro změnu v osobě auditora,
- v případě potřeby oznámit bývalému auditorovi převzetí zakázky a konzultovat problémy zjištěné v období
do převzetí zakázky s tímto auditorem,
- konzultovat i další problémy, pokud to není v rozporu s požadavky klienta.

Konzultace důvodů pro změnu v osobě auditora a problému zjištěných u klienta je žádoucí zejména v případě, že dojede k převzetí zakázky, která se týka období již otevřeného jiným auditorem.

Auditor by neměl v zásadě odmítat konzultace v případě, že se na něj obrátí jiný auditor se žádostí o podporu při řešení problémů.

Čl. 10
Odměny

Odměny za poskytnutí odborných služeb se stanoví dohodou mezi auditorem a klientem. Přitom je nepřípustné stanovit cenu jako podíl na výsledcích činnosti klienta nebo její výši odvozovat ze znění výroku auditora, Odměny za služby by měly být skutečným odrazem vykonaných služeb a měly by brát v úvahu:
- znalosti a vědomosti potřebné pro výkon profese,
- stupeň praktických zkušeností osob provádějících služby,
- čas potřebný k provedení služby,
- odpovědnost za provedené služby,
- náhrady výdajů souvisejících s poskytnutím služby.

Odměny za služby by měly být stanoveny na základě hodinových nebo denních sazeb podle času vynaloženého na provedení služby. V těchto sazbách by měl být zohledněn základní předpoklad dobré organizece, kontroly a řízení prováděných služeb. Stanovení sazeb je vnitřní záležitost každého auditora.

Ve smlouvách uzavíraných s velkým časovým předstihem není vhodné stanovovat pevnou cenu nebo minimální cenové rozpětí, je-li pravděpodobné, že se v době provádění práce tyto ceny zvýší. To platí obdobně i pro účast ve výběrových řízeních.

Je vhodné a v některých případech i nezbytné, aby auditor vyžadoval zaplacení zálihy, jejíž výše by měla být stanovena s ohledem na celkovou cenu služby.

Čl.11
Účinnost

Etický kodex byl schválen radou Komory auditorů České republiky dne 4. září 1995 a jednání auditorů bude podle něj posuzováno od 1. ledna 1996.