Vyplatí se být jen průměrný? Mnohdy ano

Zprávy statistického úřadu o průměrné mzdě znějí více než pozitivně. Ale ne každý na výplatních páskách najde o již zmíněných téměř patnáct stovek více, ne každému při pohledu na výši hrubé mzdy se objeví pěticiferné číslo začínající dvojkou nebo vyšší číslicí.

Na celorepublikový průměr se totiž dostane zhruba jen třetina vyvolených, většina se musí spokojit s podprůměrem. Statisícové platy špičkových manažerů totiž celorepublikovou mzdu posunou o nějakou tu stokorunu nahoru. Díky tomu se číslo vyjadřující průměrnou mzdu stává do jisté míry orientačním.

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že žebříčku krajů podle mezd vévodí Praha. Jižní Morava se pohybuje uprostřed čtrnáctičlenného pelotonu. Každý Jihomoravan průměrně pobírá něco málo přes osmnáct a půl tisíce.

Podíváme-li se na mzdy v jednotlivých oborech, nejlépe z patnácti statistickým úřadem sledovaných odvětví dopadlo finanční zprostředkování (48 554 korun), ve kterém je průměrná mzda čtyři a půlkrát vyšší než v nejhůře placených profesích.

Jediným z oborů, který se v meziročním srovnání ocitl v záporných číslech, je oblast rybolovu a chovu ryb. Pokud by byla samostatně sledována oblast IT, byly by diference mezi odvětvími ještě markantnější. Pokud česká ekonomika potvrdí očekávání a zopakuje loňské makroekonomické výsledky i letos, dá se očekávat, že i napřesrok budou začátkem června mzdové statistiky zase o něco příznivější.
Vzhledem k tomu, že v Brně hledá útočiště stále více firem z dobře placených oborů a zakládání nových rybníků se příliš neočekává, jižní Morava by se mohla posunout v už zmíněném žebříčku krajů směrem vzhůru. Při pohledu na mzdové statistiky pak zřejmě většina Jihomoravanů zatouží nevyčnívat a být pouze průměrným, alespoň v případě ohodnocení.

Bude nový palác?

Stavbu Justičního paláce provázejí problémy. Investice za jednu a půl miliardy korun nemusí být dokončena. Na vině jsou chybějící peníze na projekt, a proto ministerstvo spravedlnosti uvažuje o odstoupení od už běžící smlouvy. Argument? Projekt byl zadán ještě minulým vedením ministerstva i přesto, že nebylo zajištěno celé finanční krytí. Komplex má být podle původního plánu dokončen během příštího roku, ovšem soudci, obžalovaní, svědci či veřejnost se nového justičního areálu možná vůbec nedočkají.

Podobně nejistý osud by snad neměl potkat brněnskou spalovnu, jejíž modernizace by si měla vyžádat přes dvě a půl miliardy korun. Více než polovinu nákladů zaplatí Evropská unie, dalších čtyři sta dvacet pět milionů korun poskytne Státní fond životního prostředí a šest set sedmdesát milionů půjde z pokladny města. Zbývající část uhradí společnost Sako z úvěru.

Modernizace spalovny měla podle původních předpokladů skončit už loni, ale kvůli opakovaně rušeným výběrovým řízením začne nejdříve koncem letoška.
Podle dotačních smluv s unií by modernizace spalovny měla být dokončena v roce 2010. Dodržení termínu není nikterak nadlidský úkon, ovšem člověk míní, ministerský úředník či jiné okolnosti mění.

LUKÁŠ BUŘÍK, Autor je analytik internetového serveru Finance.cz www.finance.cz