Růst zisků českých bank

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A v osmnáct hodin dvaadvacet minut se od nás dozvíte, že hodnota českých bank stoupá a stejně tak jejich zisky. I když pozor na přívlastek české. Finanční ústavy dělají totiž radost svým zahraničním vlastníkům, kteří do nich od dob jejich privatizace hodně investovaly. Podrobnější informace má Věra Masopustová.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka
Pokud budeme hovořit o třech největších českých bankách u České spořitelny, která už sedm let patří rakouské Erste Bank, se hodnota zvedla čtyřikrát na současných sto třicet osm miliard korun. Největší hodnotu, sto osmdesát pět miliard korun, má ČSOB. Její současné ocenění je víc než trojnásobek ceny před osmi lety, kdy stát prodal její většinový podíl belgické KBC. Hodnota Komerční banky pak za šest let od vstupu francouzské Société Générale stoupla skoro dvaapůlkrát na sto padesát miliard korun. Stejně jako hodnoty stoupají i zisky těchto bank. Jak dlouho tedy budou pro své zahraniční vlastníky zlatým dolem? To je otázka pro finančního analytika z Patria Finance Roberta Kellera.

Robert KELLER, finanční analytik, Patria Finance
Situace pro české banky bude nadále pozitivní. V následujících letech, na které máme předpovědi a nepředpokládáme, že by došlo k výraznějším změnám. Akorát dojde možná k mírnějšímu poklesu tempa rostoucích /nesrozumitelné/ bank.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka
A na čem banky vydělávají nejvíc?

Robert KELLER, finanční analytik, Patria Finance
Banky nejvíc vydělávají na poplatkách od klientů, které souvisí především s rostoucím objemem transakcí a z substykovanějšími službami a zároveň je to na objemu spotřebitelských úvěrů a hypotečních úvěrech, které nabývají stále větší a větší popularitu mezi obyvatelstvem.

Věra MASOPUSTOVÁ, redaktorka
Banky už ale mají jen omezenou možnost dalšího rozvoje. Svědčí o tom jejich slučování. Tyto fúze jsou snahou o zvýšení tržního podílu na trhu. Ty velké si proto hledají nové akvizice. Jako příklad můžeme uvést fúzi Raiffeisenbanky s eBankou, nebo u Komerční banky sloučení s Modrou pyramidou.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Příspěvek Věry Masopustové. O růstu zisků českých bank teď budeme mluvit s Michalem Rumlem, ekonomem a analytikem a také šéfredaktorem portálu Finance.cz. Dobrý den přeji.

Michal RUML, ekonom, analytik, šéfredaktor portálu Finance.cz
Dobrý den

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
O těch poplatcích se mluví už, troufla bych si říct, i několik let v řadě odvětví. Konkurence ceny snižuje. Proč to neplatí v případě bank a poplatků, které za jejich služby hradíme?

Michal RUML, ekonom, analytik, šéfredaktor portálu Finance.cz
Abychom pochopili, proč jsou u nás bankovní poplatky na takové úrovni, jaké v současnosti jsou, tudíž docela vysoké, je potřeba podívat se kousek do minulosti a začít srovnávat i se zahraničím. Příjmy bank totiž zdaleka netvoří jen ty poplatky. Ty mimochodem přibližně tvoří jen jednu čtvrtinu až třetinu těch příjmů, ale především jsou to zisky z úroků, z poskytnutých půjček. A jelikož zadluženost domácností u nás byla v minulosti velice nízká a úrokoví sazby úvěry poklesly rovněž na jednu z nejnižších úrovní v celé Evropě, byla pro naše banky jediná cesta k ziskovosti právě přes ty poplatky. V současnosti už ovšem roste jak zadluženost, tak i ty úroky a tudíž podle mě nastala ta správná doba pro snižování bankovních poplatků. Musím však říct, že momentálně se tak rozhodně neděje.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
To se ovšem neděje, sám to říkáte. Jak je tedy možné banky přinutit k tomu, aby na snižování poplatků měly zájem. Je to třeba jen malý tlak klientů?

Michal RUML, ekonom, analytik, šéfredaktor portálu Finance.cz
Určitě. Já si myslím, že částečnou vinu za tento stav určitě nesou čeští bankovní klienti, kteří jsou ...

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
A co by měli ale dělat?

Michal RUML, ekonom, analytik, šéfredaktor portálu Finance.cz
... kteří jsou značně konzervativní a neradi mění banku, a to ani kvůli k nízkým poplatkům. Jakmile, určitě by měli, jakmile to některá banka sníží poplatky, tak by mělo nastat, měla nastat nějaká migrace klientů k té bance, což se momentálně neděje. Ono totiž ve skutečnosti je to tak, že ty bankovní poplatky v těch, v té struktuře výdajů té domácnosti tvoří jen velice malou část, tudíž i při jejich případné snížení o desítky procent by těm rodinným rozpočtům ulevilo jen velmi málo. Tudíž by poplatky, jak se říká, nikdo neřeší.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Na druhou stranu jsme slyšeli některé banky fúzují s jinými. Je to proto, aby si na českém trhu tedy udržely monopol?

Michal RUML, ekonom, analytik, šéfredaktor portálu Finance.cz
Tak já bych neřekl, že český bankovní trh je monopolní. Zatím spojování bank bych viděl právě v logické vyústění i honby za tou vyšší ziskovostí. Vidíme to i na našem trhu, kde fúzují spíše ty menší, či středně velké banky. Přitom ty největší banky mají ty největší zisky, tedy Česká spořitelna, ČSOB, nebo Komerční banka. Bankovníci se v tomto neliší od ostatních odvětví. Tudíž i zde platí úspora nákladů plynoucích z rozsahu. Náklady bank na vybudování různých platebních kanálů pobočkové síti, či z produktové nabídky jsou přibližně stejné, ať se jedná o malou, či velkou banku. Přičemž platí, že čím více bank, banka má klientů, tím více jsou její produkty využívané a tudíž i při podobných nákladech má ta banka vyšší zisk.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Já vám děkuji za rozhovor. Ekonom a šéfredaktor portálu Finance.cz Michal Ruml.