Nezaměstnaných na jihu Moravy ubývá

O deset tisíc výplatních pásek více, tedy o téměř dvě procenta méně nezaměstnaných. Prázdninová čísla o míře nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji jsou v porovnání s rokem loňským mnohem příznivější. „Koncem srpna bylo na jižní Moravě nezaměstnaných přibližně stejně jako v červenci, tedy 7,2 procenta. Oproti loňským devíti procentům ale vzrostl počet zaměstnaných Jihomoravanů o téměř deset tisíc. A to je velmi pozitivní trend,“ řekla Ivana Ondráková z brněnského úřadu práce.
 Souhlasí s ní i analytik společnosti Finance.cz Lukáš Buřík. Na pokles počtu lidí bez práce má podle něj vliv nejen dobře nastartovaná ekonomika, ale i aktivita investorů. „Jižní Morava se stává vyhledávanou lokalitou pro zahraniční firmy především z oblasti informačních technologií. Přibylo i několik administrativních center a k poklesu přispívá i stavebnictví. Míra nezaměstnanosti se dostala na nejnižší úroveň za poslední desetiletí, a to je pro další vývoj potěšující zpráva,“ uvedl. Méně potěšující zprávou je však to, že kraj stále zaostává za celostátní mírou nezaměstnanosti o necelé jedno procento. „Jižní Morava byla zaměřena především na strojírenství, které už není tak perspektivní jako v minulosti,“ vysvětlil Buřík. Pracovní trh teď podle něj ale nesužuje malá nabídka pracovních příležitostí, ale odlišná struktura nabídky a poptávky.
 Potvrdil to i Vladimír Šťáva z hodonínského úřadu práce, který bojuje s nejvyšší nezaměstnaností v kraji. V Hodoníně totiž nepracuje každý desátý člověk. Přesto je podle Šťávy poptávka po kvalifikované pracovní síle i v tomto okrese poměrně vysoká. „Pracovních míst máme dostatek, máme spíš problém je obsadit. Z téměř devíti tisíc nezaměstnaných ale více než šest tisíc tvoří lidé těžko zaměstnatelní. Omezují je zdravotní handicapy nebo nízká kvalifikace,“ dodal.
 Dlouhodobě nezaměstnaní jsou problémem i v Brně. „Pětačtyřicet procent lidí bez práce evidujeme déle než dvanáct měsíců,“ uvedla Ondráková. Stejně jako v Hodoníně řeší i v Brně nedostatek kvalifikované síly. „Je akutní nedostatek dělnických profesí ze strojírenských a stavebních oborů. Svářeči, obráběči, zedníci, ti všichni chybí,“ uvedla. Kromě řemeslníků chybí i pracovní síla v průmyslové výrobě či řidiči autobusů a kamionů. „Chybí také informatici,“ doplnil Jan Tegze z personální agentury Advantage Consulting. Naopak profese s humanitním zaměřením nemají podle něj velké uplatnění.
 Výrazné změny v nezaměstnanosti odborníci neočekávají. „Nic nenasvědčuje tomu, že by se měla zvyšovat. A to ani v dlouhodobém horizontu,“ dodal Buřík.