Linux - kam kráčí tento operační systém?

Velký třesk

Historie našeho příběhu se začíná psát jednoho deštivého večera 17. září 1991. V ten den totiž jistý finský student jménem Linus Torvalds vydává první verzi svého nového operačního systému. Pojmenoval jej zkomoleninou svého vlastního jména, tedy Linux. V té době bylo ještě běžnou praxí, že si schopnější programátoři cvičně zkoušeli stvořit vlastní operační systém. Pravým důvodem vzniku Linuxu ovšem bylo, že Minix, původní výukový operační systém, nebyl vydán volně k úpravám, a proto si Linus vytvořil vlastní, který zpřístupnil volně všem. Jak vidíte, již samotný vznik Linuxu ovlivnila potřeba větší svobody při psaní softwaru. Tato událost je pro nás tedy takový malý velký třesk.

A co ten všudepřítomný tučňák?
Dva roky po vzniku Linuxu již na něm pracuje přes 100 vývojářů. Linusův otevřený model vývoje má velikou oblibu a možnosti Linuxu rostou raketovou rychlostí. O něco později bylo navrženo zvolit pro projekt maskota - a vyhrál... tučňák. No co byste také čekali od Fina? Důležité však je, že maskot je na světě. A jeho názvem se stává jméno Tux.

Tučňák jako maskot byla jistě výtečná volba. Velmi snadno se pamatuje a jen stěží si jej můžete splést s jiným logem. Dle mých zkušeností často i lidé jen lehce orientující se v IT mají v paměti podvědomou asociaci tučňáka a Linuxu, ačkoli s Linuxem třeba nikdy nepracovali, nebo ani přesně neví, co to je. K rozvoji tučňákové kultury zajisté také velmi přispěly například překrásné ikonky na tux.crystalxp.net, ze kterých si často lidé vybírají své avatary na diskuzní fóra či podobné webové služby. Postavu tučňáka najdete také v každé druhé linuxové hře, patří to zde k "dobrým mravům" :)

Příchod Windows
V srpnu 1995 předvedl Microsoft revoluci v ovládání počítače, a to Windows 95. Tento nový operační systém vskutku přiblížil ovládání počítače opět širší mase lidí. Systém zaměřený ne na zkušené, ale na obyčejné uživatele slavil úspěch a brzy se začal rozšiřovat. V té době disponoval Linux pouze velice strohým grafickým rozhraním, takovým, aby pokrylo potřeby počítačových nadšenců. Brzy po vydání Windows 95 ovšem začínají snahy také vytvořit i v Linuxu uživatelský přítulnější rozhraní, a během několika málo let se i vyplňují.

Zatímco na serverech je situace jasná, kde se Linux se svojí rychlostí, stabilitou, konfigurovatelností a otevřeností postupně stává naprostou špičkou, na osobních počítačích začínají kralovat Windows. Linux je stále jen pro experty.

Tváří v tvář realitě přítomnosti

První kontakt
Nejdříve si řekněme, proč jsou vůbec tak oblíbené Windows, když existují i jiné operační systémy. Je to určitě tím, že Windows jsou prostě nejlepší? Mnohem pravděpodobněji to bude jistou setrvačností. "Každý kolem to má, tak to mám i já." "Vždycky jsem to měl, tak to mám i teď." "Musel bych se učit nové věci." Ano, to je všechno pravda. Windows jsou takové "stálé". Jsou všude, vypadají víceméně stejně, člověk už ví, co od nich může čekat. Z toho vyplývá, že mohutné rozšíření Windows vůbec nemusí znamenat, že je to oblíbený systém. Pro většinu lidí je to prostě ten systém, jediný, který znají. Proto si ho zakoupí i na svůj nový počítač, případně nainstalují známým. A ti zase znají jen tento systém. A stále dokola. Takže co bylo dřív, vejce, nebo slepice? ;-)

Člověk se bojí neznámých věcí jako čert kříže. Můžete lidem hodiny povídat o výhodách jisté věci, ale oni pak stejně setrvají u své "staré osvědčené". Ale občas stačí třeba pětiminutová názorná ukázka, a hned se věci změní. Problém Linuxu tkví v tom, že se s ním lidé nemají možnost běžně setkat. Poté by měli hned daleko lepší představu. Linuxových kaváren asi moc není, naštěstí alespoň na některých vysokých školách se začínají objevovat linuxové učebny. Zajímavým faktem je, že ne úplně malé množství technicky méně zdatných studentů ani nepozná, že pracují na jiném operačním systému, než obvykle.

Zájem o Linux se začíná zvedat v souvislosti s neutuchajícími mediálními masážemi o nelegálnosti software. Mnozí lidé začínají zjišťovat, že software není vůbec levná záležitost, mnohdy může dokonce převýšit cenu hardware (a bude se to čím dál víc překlápět). Počítače pro běžné domácí použití jsou dnes již opravdu za pusu. Možná právě díky tomuto cenovému překvapení se případnému "legalizátorovi" protočí panenky, a začne se poohlížet po levnější alternativě. V mém okruhu blízkých přátel jsem ještě před rokem měl pouze jednoho uživatele Linuxu. Dnes mi přestávají stačit prsty jedné ruky. Třeba je to náhodný výkyv matérie v časoprostoru, ale určitý signál to je.

 

Linux, to je taková ta příkazová řádka, že?
"Linux, to je taková ta příkazová řádka, že?" bývá častá otázka kamarádů, kteří si mě zavolají na opravu počítače. Na druhou stranu, když ke mě domů někdo přijde a zadívá se na můj monitor, tak se občas ozve: "Aha, to je ta nová Vista, co?" Nene, v obou případech úplně vedle.

Již nežijeme v minulém století (tisíciletí), systémy se mění. Systém Microsoft Windows si po dlouhou dobu zachovával velice podobný vzhled a málo se měnící ovládání. Teprve až v nejnovější verzi podstatněji převlékl grafický kabátek. Mezitím ho Linux s grafickým rozhraním dohnal a zmíněná příkazová řádka tepe v systému ukrytá hluboko pod pestrými vrstvami okýnek, nabídek a tlačítek. Osobně dokonce považuji grafické prvky Linuxu za hezčí než ty Windowsové, ale to je většinou pouze otázka zvyku.

Grafické orgie
Linux si zamiluje každý, kdo má silné grafické cítění a potřebuje si vyladit každý detail uživatelského prostředí k obrazu svému. Oproti Windows, kde je instalace neoficiálních motivů vzhledu v podstatě nemožná (pokud neznásilníte systémové knihovny), v Linuxu je tomu přesně naopak. Existují stránky, na kterých jsou shromážděny stovky a tisíce motivů, tapet, ikon, a dalších změn vzhledu. Stačí si jen vybrat. Můžete měnit dokonce i tvary tlačítek, rámů oken, a dalších prvků.

Na vlastní odstavec jsem si nechal zaklínadlo poslední doby - akcelerované prostředí (3D desktop). Od zveřejnění první testovací verze to k Linuxu přitáhlo obrovskou publicitu. Není se co divit, v porovnání k předváděným možnostem si Aero může jít hrát zpět na píseček. Zde se plným potenciálem ukazuje, že v množství nápadů a zajímavých myšlenek se celosvětové komunitě nemůže rovnat žádná firma. Pracovní plochy na rotující krychli se rychle staly symbolem rozsáhlých linuxových možností.

A co zbytek systému?
Jak jste již jistě vytušili z obrázků kolem, Linux se ovládá a nastavuje stejným klikacím způsobem, na jaký jste doteď zvyklí. Magie příkazové řádky se používá pouze při řešení některých složitějších problémů. A s každým novým vydáním počet klikátek přibývá.

 

A co kompatibilita? Celý svět svobodného softwaru je hnán touhou po interoperabilitě (spolupráci mezi programy). Proto většinu linuxových programů spustíte i na jiných operačních systémech, často včetně MS Windows. Na druhou stranu to bohužel neplatí, Windows software bývá často výhradně pro Windows. Proto si na Linuxu nespustíte například Mirandu a Winampa. V systému máte ovšem hned po instalaci přichystány nejoblíbenější programy od grafických editorů, kancelářských balíků, až po zmíněné IM kecálky nebo přehrávače hudby. Jen se člověk nesmí bát změny, často ho pak ještě příjemně překvapí. Pokud ale člověk používá kvalitní opensource programy, jako Firefox nebo Thunderbird, tak ani nepozná, že změnil systém. U nich se dá zachovat vše, včetně nastavení.

Je to vůbec pro mě?
Správná odpověď na tuto otázku zní: "A proč to nevyzkoušet?" Některým uživatelům se systém se spoustou dobrých nápadů zalíbí a mírné odlišnosti jim brzo přejdou do krve. Některým ne. Mezi uživatele, kterým bych Linux doporučil obzvláště, jsou běžní domácí uživatelé. Chodíte občas odvirovávat nebo přeinstalovávat systém své přítelkyni /rodičům /známým? Nedovedu si představit lepší modelovou situaci. Linux se nekazí (běžný uživatel nemá šanci odstavit systém), nezavirovává, časem nezpomaluje. Webové prohlížeče a kancelářské balíky vypadají jeden jako druhý, takže pokud vychytrale nastavíte stejnou tapetu plochy, mnoho lidí ani nepozná, že se uvnitř něco změnilo. Opravdu to takto funguje.

Další horkými kandidáty jsou lidé technicky zdatnější a programátoři. Linux nemá žádné umělé limity, záleží jen na člověku, kolik se toho chce dozvědět. Programátoři, kteří se naučí využívat neuvěřitelné síly příkazového řádku, se již nikdy nebudou chtít vrátit zpátky. To je i můj případ.

Jsou zde ale i oblasti, kdy pro vás nebude použití Linuxu ideální. Jedná se zejména o případy, kdy pro svoji práci musíte využívat některých speciálních programů dostupných pouze pro MS Windows. Ukázkovým příkladem je třeba Photoshop nebo AutoCAD. Za předpokladu, že potřebujete přímo tyto produkty a nestačí vám žádná náhrada, budete muset setrvat u Windows. Taktéž pokud jste opravdu hardcore pařani her, tak asi moc spokojeni nebudete. Hry jsou nejpalčivějším nedostatkem Linuxu. Sice jich je dost, a zábavných, ale lidé většinou vyžadují těch několik komerčních her, které hrají jejich kamarádi. Ty jsou často pouze pro Windows (čestná výjimka pro Epic Games a id Software). Pokud rádi experimentujete, tak se můžete alespoň podívat na stručný seznam oblíbených linuxových her na Ubuntu wiki.

A co vám tohle všechno přinese? Naprostou svobodu v používání svého systému. Nikdo vám nebude nic nutit, ani určovat. Nechcete v systému nějaký software? Nemusíte jej tam mít. Již se nebudete muset obávat, jaké další DRM ochrany se vám nainstalují spolu s příští aktualizací systému. Aktualizace budou systém opravdu jen zlepšovat.

Dále dosáhnete podstatné úspory peněz za nákup softwaru. Není myšlena jen cena operačního systému, ale i dalších potřebných programů, jako jsou antiviry (v Linuxu nepotřebné), kancelářské balíky, vypalovací programy, a další. Legalita softwaru je samozřejmost. V souvislosti s programy je ovšem taktéž třeba zmínit, že nebudete mít na výběr takovou škálu softwaru, jako na Windows. To je dáno nižším rozšířením systému a tím pádem nižší vývojářskou základnou. Místo tisíců freewarových utilitek budete mít k dispozici řádově méně, i když kvalitních a používaných programů.

Co dále vám přinese Linux? Méně restartů, stabilnější chování. Konec strachu před viry a spywarem. Neznečisťování systému při instalaci spousty programů - programy lze odstranit tak, že je systém přesně ve stejném stavu, jako byl původně. Pro nadšence do nejnovějších technologií může být velice lákavá poměrně velká modernost systému. Jako příklad, již dlouhou dobu je naprostou samozřejmostí používat na pracovní ploše linuxových prostředí ikony ve vektorovém SVG formátu, takže není problém mít libovolně velké ikony, a pořád krásně vyhlazené. To spolu s různými desklety (miniaplikacemi na plochu) dává možnost vytvořit si opravdu unikátní vzhled systému. Používání standardizovaných formátů a protokolů, které je v Linuxu samozřejmostí, velice pomáhá provázanosti a komunikaci jednotlivých aplikací a jejich částí.

Všichni výrobci ovšem slovo kompatibilita neuznávají, proto je možné, že například váš mobilní telefon vám přes kabel /Bluetooth prostě nebude se systémem komunikovat, ani nebudou dostupné linuxové ovladače. Takový je prostě aktuální stav (i když je nutné podotknout, že i na Windows ne vždy všechno funguje). Časy se však mění, a v poslední době poměrně rapidně. I z oblasti výrobců hardware začíná být nyní citelné zvýšení zájmu o Linux.

Křišťálová koule na závěr
Tento článek vás měl seznámit s operačním systémem Linux. I když byl hodně pozitivně laděný, bylo by chybou, kdyby vyzněl tak, že je Linux bezchybný. Samozřejmě, jako všechen software, i on obsahuje chyby, a pravděpodobně se s některými z nich setkáte. Stejně jako v ostatních operačních systémech, i s Linuxem budete mít zřejmě nějaký ten problém a něco vám nebude fungovat. Tak už to dnes s počítači chodí a je potřeba s tím počítat. Na druhou stranu, pokud se prolomí ledy, a bude běžné jít se poradit za kamarádem s linuxovým problémem, jako to dnes chodí s windowsovými problémy, velice to prospěje jak zákazníkům, tak trhu.

Co se týká budoucnosti Linuxu, již dlouho se očekává velký vzestup, stále se však nic moc neděje. Poslední dobou ovšem začínají do Linuxu investovat světoví giganti, jako je Dell, HP, AMD a další. Velké firmy nejsou velké proto, že by jednaly dobročinně, ale proto, že moc dobře ví, odkud budou plynout peníze. Doufejme tedy, že je to předzvěst světlých zítřků.

Pokud jste se rozhodli vyzkoušet Linux, navštivte stránky nějaké uživatelsky přívětivě linuxové distribuce a stáhněte si obraz instalačního CD. CD jsou většinou živá (live), tzn. Linux z nich můžete nastartovat a pracovat v něm, aniž byste museli cokoliv na svůj disk instalovat. Z vlastní zkušenosti můžu vřele doporučit distribuci Ubuntu, která má vlastní podpůrné fórum, wiki s instalačními a mnoha dalšími návody, dokonce jsme o ní vydali články i zde na PCTuningu.