Daňové paušály by podle odborníků více peněz do rozpočtu nepřinesly

19.01.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Nový návrh zavedení daňových paušálů, který chystá Ministerstvo financí (MF), je kvůli nejednoznačným dopadům na státní rozpočet přijímán odborníky s rozpaky

Nový návrh zavedení daňových paušálů, který chystá Ministerstvo financí (MF), je kvůli nejednoznačným dopadům na státní rozpočet přijímán odborníky s rozpaky. Možnost platit daň z příjmu formou paušálu by navíc měla být dobrovolná.

Jak vyplývá ze strategie MF, kterou má náš list k dispozici, poplatník by měl mít možnost, aby mu finanční úřad stanovil paušální daň vycházející z průměrného zisku. A to podle druhu živnosti, s ohledem na místní polohu, vybavení, konkurenční poměry a počet pracovních sil. "Určení paušální daně bude vždy subjektivním rozhodnutím státního úředníka, což je problematické a to i v případě, že budou zohledňována veškerá statistická zjištění," míní daňový poradce Václav Slovák.

MF chce pro určení výše paušálu nejprve využít objem tržeb, při stanovení zisku se přihlédne k výši nezdanitelných částek a zejména k obvyklé výši nákladů podle skupin profesí. Další kroky by spočívaly ve vytváření map průměrných zisků podle hospodářských poměrů jednotlivých skupin poplatníků.

Zavedení paušálů nebude mít navíc zřejmě podle makroekonomů původně plánovaný pozitivní dopad na příliv peněz do státní pokladny. "Příjmy státu budou spíše mírně nižší, protože daňový poplatník bude mít na výběr, zda platit jako dosud, nebo paušálem," míní Martin Čihák z Komerční banky s tím, že navrhované úpravy se navíc týkají jen omezeného okruhu poplatníků s poměrně malým podílem na celkových vybraných daních. S tím souhlasí i Pavel Sobíšek z BA Creditanstalt: "Pa

ušál si vyberou jen ti podnikatelé, pro které se bude tento způsob jevit jako daňově výhodný," soudí. Výsledkem pak mohou být úspory administrativních nákladů ze strany finančních úřadů, ovšem na úkor nižšího objemu vybraných daní. Úspěch či neúspěch této metody v případě souhlasu Parlamentu pak podle Čiháka závisí na tom, zda se správně podaří odhadovat průměrné zisky, jejichž stanovení bude poměrně obtížné, zvláště u méně frekventovaných profesí podnikajících ve větších spádových oblastech.

Jen omezený ne

gativní dopad do letošního rozpočtu ve výši 1,6 miliardy korun bude mít snížení srážkové daně z dividend z 25 na 15 procent, které platí od ledna 2000. Jak upozornili zástupci MF, u právnických osob se jedná pouze o odložení daně do podání přiznání. Sražená daň se totiž započítává do celkové daňové povinnosti firem, která je od ledna stanovena ve výši 31 procent. U fyzických osob se pak snížení daně z kapitálových příjmů týká pouze dluhopisů na doručitele, všechny ostatní bankovní produkty podléhaly srážkové dani 15 procent již do konce loňského roku.

Kvůli změně systému však MF nevylučuje nejasnosti při účtování úrokových výnosů. U starých dluhopisů (emitovaných do konce roku 1997) se totiž zaúčtovává pouze čistý výnos. Problémy však podle zástupců resortu nelze vyloučit v případě, že poplatníci využívají poradenských firem, které vymýšlejí co nejvýhodnější zdanění.

Zdroj: HN z 19. 1. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU