Urychlí dánské "ne" reformu unie?

Země jedenáctky dostaly od dánských voličů vzkaz: Euro není zatím výhodné.

Dánské odmítnutí přijetí jednotné evropské měny, o čemž rozhodl čtvrteční plebiscit v poměru 53,1 ku 46,9 procenta voličů, se podstatně neodrazilo na hodnotě eura. Po ohlášení výsledků se sice v pátek poněkud propadlo, o víkendu se však udrželo na hodnotě kolem 0,88 amerického dolaru. Zatím se tak potvrdila slova ministrů financí jedenácti zemí eurozóny z pátečního zasedání, že výsledek referenda nebude škodlivé pro euro, i když jeho kurs zůstává podhodnocen.

Francouzský ministr financí Laurent Fabius k tomu podotkl, že výsledek referenda nebude mít vliv na změnu vyhlídek eura. "Dánsko samozřejmě plně respektujeme, zároveň je ale třeba podotknout, že svou velikostí jeho ekonomika představuje dvě procenta eurozóny," podotkl. Střízlivý optimismus vůči euru vyjádřili v těchto dnech i někteří analytici. Nehledě na tento odlišný potenciál nebylo referendum pouze záležitostí Dánů. "Je to porážka pro nás všechny, pro mě a pro naši stranu," komentoval dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen vítězství euroskeptiků, které pro Evropskou unii přináší zásadní výzvu: Jedinou možností, jak se postavit proti zbrzdění evropské integrace, je urychlení vnitřních reforem. V příštích letech stojí totiž před Velkou Británií a Švédskem podobné rozhodnutí jako před Dány. Již nyní je ale zřejmé, že budou muset být o nějakou dobu odloženy, ačkoliv podnikatelská sféra se ze zcela praktických a úsporných vyjadřuje za přijetí eura.

Důvěru v jednotnou měnu bude ale nutné posílit kroky v posílení koordinace v rozpočtové politice a skloubenosti ekonomických strategií jednotlivých států. Není vyloučeno, že na pořad dne přijde i dosud tabuizovaná oblast harmonizace daňových a penzijních systémů.

Hodnota eura nezáleží pouze na potenciál eurozóny. Ten je sice velký, ale k dohnání výkonnosti americké ekonomiky to zatím nestačí. Nehledě na zpomalení hospodářství Spojených států roste stále rychleji než evropská, což přitahuje portfoliové investice. Také úrokový diferenciál stále hraje ve prospěch dolaru a do USA přitéká i dlouhodobý kapitál.

K zaostávání jedenáctky zemí eurozóny vede celá řada faktorů, k nimž mimo jiné patří již uvedené důvody slabé koordinace, které jsou ovšem spíše politické než ekonomické povahy.