Účet za zasedání MMF: Česko zaplatí miliardu

Poslední odhady nákladů před začátkem kongresu MMF a Světové banky se pohybovaly okolo 935 milionů korun. Nynější částka něco přes jednu miliardu korun podle vládního zmocněnce pro výroční zasedání MMF a Světové banky (SB) Zdeňka Hrubého znamená, že "byla udržena obvyklá desetiprocentní rezerva, což je úspěch". Původní odhad z doby, kdy Česká republika v roce 1996 požádala o pořádání kongresu MMF a SB, přitom byl 600 milionů korun. "Přímé náklady na organizaci navíc dosahují méně než poloviny z celkových výdajů.

Větší část prostředků byla využita na vybavení jako počítače nebo na policejní techniku, které nám zůstanou," dodal Hrubý. Právě dovybavení policie si vyžádalo asi dvě stě milionů korun. Na téměř stejnou částku přišla potřebná konferenční a další technika včetně počítačové sítě. Přes tři sta milionů stál pronájem a speciální úpravy Kongresového centra.

Tato pýcha bývalého komunistického režimu musela být pro potřeby zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky rekonstruována. Budovu vlastní město Praha, které také hradilo finanční náklady na přestavbu někdejšího Paláce kultury na Kongresové centrum. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly skoro na tři miliardy korun. Město je hradilo jednak vydáním obligací za dvě miliardy, jednak osmisetmilionovým úvěrem. Stát ale poskytl na obligace záruky a Kongresové centrum mu ručí svým majetkem.

Kdo to zaplatí?

Na úhradě více než miliardových nákladů se samozřejmě nejvíce podílí stát. Ze svého rozpočtu na uspořádání zasedání poskytl přibližně půl miliardy korun. "Zhruba jedna třetina plánované částky je kryta z finančních zdrojů České národní banky," uvedl Milan Tománek, tiskový mluvčí ČNB. To by odpovídalo přibližně částce 350 milionů korun. Tyto prostředky jsou účelově vázané a mohou být použity například na pronájem Kongresového centra, na pronájem techniky (kopírky, faxy) a na nezbytné dočasné technické úpravy, jako například vybudování pódia. Dalších šedesát milionů zaplatí některé resorty, které se podílely na nákupu potřebné techniky (např. počítače). Ta na ně ale bude po skončení kongresu bezplatně převedena.

Vyplatilo se

Nejméně sto milionů korun zaplatí sponzoři, kteří tak budou krýt asi deset procent celkových nákladů. To není zas až tak mnoho, tento podíl bývá na podobných prestižních akcích zpravidla vyšší. Hrubý ale upozornil na to, že sponzoři se sháněli v ekonomicky těžkém období stagnace českého hospodářství. Pořádání tak významné akce, jako bylo zasedání MMF a SB, samozřejmě znamenalo pro Českou republiku nejen výdaje, ale i zisky, a v neposlední řadě také zvýšení prestiže. Většina odborníků se přitom shoduje, že pozitiva převažují. A to i přes určité škody, které vznikly při demonstracích v ulicích Prahy. Přínos bude přímý - finanční. Vždyť návštěvníků kongresu přijelo do Prahy přes patnáct tisíc.

Ti se zde stravovali, bydleli, pronajímali si kanceláře a samozřejmě inakupovali. Suma, kterou tady utratili, ještě nebyla vyčíslena, rozhodně ale nebude malá. Navíc v Praze byli finančníci a byznysmeni z celého světa. Získali jsme tak jedinečnou šanci jednat o přímých investicích. Do České republiky by díky těmto jednáním měly v nejbližších letech přijít finanční prostředky ve výši jedné až tří miliard korun. Velmi významný je i přínos nepřímý. Do Prahy přijeli hosté, kteří si díky dobře zvládnuté organizaci kongresu mohli ověřit, že podobné akce umíme pořádat. Česká republika by se tak mohla stát jedním ze světových center tzv. kongresové turistiky. Podle některých odborníků by i díky tomu v nejbližších letech mohl vzrůst hrubý domácí produkt České republiky o osm až sedmnáct miliard korun.

Na kolik milionů přijde výroční zasedání MMF a Světové banky v Praze a kdo to zaplatí
v milionech korun (údaje jsou předběžné)

státní rozpočet 500
ČNB 350
sponzoři 100
účastníci za pronájem kanceláří a technického vybavení 42
některé resorty podílející se na nákupu techniky,
která na ně bude později převedena 60
celkem 1052