Nová krize nestartuje

Největší korekce zaznamenala v makroekonomických předpovědích současná a budoucí vnější nerovnováha. Rozptyl odhadů je tak veliký, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou predikce je vyšší než sto procent. Nejpesimističtější analytik odhaduje deficit platební bilance koncem roku na burcující hladině nad 7 % HDP.

Česká národní banka předpokládá, že letos může deficit běžného účtu dosáhnout úrovně mezi 4,3 až 4,9 procenta HDP, příští rok pak podle ní dojde ke zvolnění a výše schodku by měla dosáhnout v poměru k HDP 3,8 až 4,3 procenta. Zatímco deficit státního rozpočtu sice ve svém úzkém pojení žádné veliké obavy nevzbuzuje, saldo veřejných rozpočtů roste podle centrální banky dramaticky.

Je to jinak

Při pohledu na nové odhady se opravdu vynořuje srovnání s léty 1995 a 1996. Také rychle rostoucí vnější nerovnováha, kdy schodek platební bilance šplhal od tří až do osmi procent vytvořeného produktu. Zároveň zvětšující se nerovnováha vnitřní. Přitom saldo veřejných rozpočtů v poměru k je jedním ze sledovaných maastrichtských kritérií pro vstup do EU. Strukturální složka salda rozpočtu, tedy ta, kterou lze ovlivnit opatřeními hospodářské politiky, vzroste z 2,2 % v loňském roce na 3,6 % letos a na 4,1 % v roce 2001. Je to vážně tak nebezpečné jako tehdy?

"Lze najít několik důvodů pro jiný náhled," říká guvernér Tošovský. Za ty považuje nízkoinflační prostředí, změněnou strukturu dovozu, a také to, že dnes už ČR neohrožuje riziko krátkodobého spekulativního kapitálu.

Dovozy do jiných odvětví

Jestliže se na zhoršené bilanci českého zahraničního obchodu podílí ze 70 % cenový vývoj ropy a zbytek tvoří zvyšující se dovozy podporující ekonomické oživování, pak jde zřejmě skutečně o něco jiného v porovnání s dobou, kdy skladba dovozů směrovaných hlavně do infrastruktury neměla proexportní charakter. Netvořila vstupy do odvětví, v nichž bylo možné jejich zpracováním zvýšit vývozní výkon ekonomiky.

Cena peněz v reálu

Struktura portfoliových investic je ovlivněna i cenou peněz u nás a v zahraničí. Zatímco v období před měnovou krizí činil úrokový diferenciál 8 %, nyní je rozdíl mezi ČR a některými trhy dokonce záporný. Obavy z cizího kapitálu, který zvedne křídla a odletí, aby tím zdrtil měnu, tedy teď nehrozí. Nemá co letět.

Růst má být neinflační

Trochu silnější oživení přišlo dřív, než čekali analytici, což ovlivnilo i jejich korekci míry nezaměstnanosti směrem dolů. Zároveň růst nad očekáváními zvýšil jen velmi nepatrně odhadovanou inflaci. Věří se tedy i nadále, že růst bude neinflační.

Zajímavé je, že analytici většinou neodhadují zhoršení letošního schodku státního rozpočtu. V průměru svých předpovědí počítají s nižším schodkem než před třemi měsíci, a to přitom tvrdé údery cen ropy trvaly celé toto období. Zřejmě doufají ve vyšší příjmy dané ekonomickým oživením. Někteří ale ne. Jiní jim zase věří natolik, že až čtyřicetimiliardové zhoršení, o které upravili svoji předchozí prognózu, nepromítají do odhadované výše schodku.

Věří se i koruně

I když negativní vývoj zahraničního obchodu s dopadem do poměrného deficitu běžného účtu je u všech odhadů velmi výrazný (od poslední předpovědi se zvětšil v průměru o třetinu), odhadovaný kurz koruny tento stav neodráží. Skupina analytiků čeká v průměru oproti minulému odhadu její posílení vůči euru a oslabení vůči dolaru o 9 % proti předchozí předpovědi. Tyto poměry zahrnují očekávaný vývoj dolaru k euru.

Roli však hraje i předpoklad ještě lepšího vývoje v přílivu zahraničních investic, kdy více analytických pracovišť své odhady pro konec roku zvýšilo.

Mix politik je nutný

ČNB vidí další vývoj české ekonomiky jako pozvolné oživování s rozpoznatelnými rysy pozitivních hospodářských změn. Ani po zvýšeném odhadu inflace pro letošní i příští rok, kdy by se její výše měla pohybovat někde ve středu intervalu inflačního cíle, neuvažuje o pohybu úrokových sazeb v žádném směru. Dynamika veřejných rozpočtů, na níž ČNB upozorňuje, i vnější nerovnováha zvýší nároky na koordinaci rozpočtové a měnové politiky. Bez dohod to nepůjde.