Jíst nebo být sněden

Do České republiky a Polska přišly loni rekordní sumy, které představují 55 % všech PZI do zemí střední a východní Evropy (23 mld. USD). Zpráva agentury OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) o stavu zahraničních investic ve světě chválí Prahu za to, že upravila pravidla privatizační hry, jež nyní usnadňují pronikání cizího kapitálu. I díky tomu přišlo loni do Čech 5,1 mld. USD, čili téměř dvakrát víc než v roce 1998 (viz tabulka č. 1).

Je to fůra peněz - a zas ne tak moc. Oněch 23 mld. USD představuje pouze 3 % celkového světového objemu PZI v roce 1999. V letošním roce se v ČR očekává větší příliv; hlavním magnetem zahraničního kapitálu je privatizace bank. V Maďarsku příliv klesá, neboť už není moc co koupit. UNCTAD předpovídá zvýšený zájem o Bulharsko a Chorvatsko, kde se budou privatizovat telekomunikace, o rumunský automobilový průmysl a makedonské rafinerie ropy. V Rusku si investoři vykolíkovali prostor a čekají, až se prezident Putin vybarví. Téměř dvě třetiny všech PZI přišly do reformních zemí z EU, z USA jenom 16 %.

Tak jako v minulých letech největší příliv zaznamenaly vyspělé země, a to ve výši 636 mld. USD (oproti 481 mld. v roce 1998). V rozvojových zemích PZI vzrostly na 208 mld. (179 mld.), ale většina z nich šla do deseti zemí, hlavně do Číny a do některých latinskoamerických států. Afrika jako vždy zůstala chudou příbuznou, neboť tam bylo investováno jenom 9 mld. USD.

Investiční manu rozsévají, s rozvahou a cíleně, nadnárodní společnosti. Jejich počet se v posledních třiceti letech zdvojnásobil a pro 63 tisíc mateřských koncernů v 15 vyspělých zemích dnes pracuje téměř 700 tisíc dcerušek na všech kontinentech. Sto největších multinacionálek má své domovské sídlo v triádě představované EU, USA a Japonskem. Základní investiční kapitál multinacionálek činí 5 bilionů USD a podle některých propočtů přesahuje příjem dvou stovek nejmocnějších globálních koncernů příjmy čtyř pětin lidstva, čili 4,5 miliardy lidí.

Hodnota všech dceřiných podniků činí 8 bilionů USD. Zaměstnávají 6 mil. pracovníků, kteří vyrobí ročně zboží za dva biliony USD. Dohromady loni prodaly na světových, hlavně západních trzích výrobky za 14 bilionů USD (oproti 3 bilionům před deseti lety), což představuje téměř dvojnásobek světového vývozu. "Mezinárodní výroba nadnárodních korporací pokrývá prakticky všechny země a všechna hospodářská odvětví," řekl Rubens Ricupero, generální sekretář UNCTAD, na tiskové konferenci v ženevském sídle OSN.

Rozmach zahraničních investic byl do značné míry usnadněn a urychlen nevypsanou soutěží vlád, které se všemi prostředky snaží přilákat cizí kapitál, neboť domácí často chybí. UNCTAD hlásí, že jen v devadesátých letech došlo ve světě k 1035 změnám v národním zákonodárství s cílem vytvořit příznivější podmínky pro zahraniční investory. Během téže doby bylo navíc uzavřeno 1856 bilaterálních smluv, které napomáhají růstu PZI, a dalších 1982 dohod o zamezení dvojího zdanění. Příznivé podmínky pro proudění kapitálu vytvářejí také regionální a meziregionální ujednání jako třeba nedávná úmluva mezi EU a Mexikem. Zavedení eura rovněž usnadní život lehkonohému investičnímu kapitálu.

Většina PZI v loňském roce hledala zúrodnění ve Spojených státech, které už řadu let přijímají obrovské investice, zejména z EU a Japonska. Po asijské krizi se tento příliv urychlil a stal se jednou z příčin amerického hospodářského úspěchu už tím, že přispěl k vzestupu cen nemovitostí, přifoukl burzovní bublinu a podpořil nákupní horečku. Zejména evropské a japonské nadnárodní společnosti nechtějí zmeškat americkou bonanzu a horečně skupují akcie úspěšných firem vyrábějících špičkovou technologii. Celkem bylo loni do USA investováno 233 mld. USD, zatímco americké koncerny vynaložily na nákup zahraničních firem jen 112 mld. USD, tedy o 25 mld. méně nežli v roce 1998.

Multinacionálky používají svůj obrovský investiční potenciál na sloučení a hlavně na skoupení firem (Mergers and Aquisitions, M & A). M & A operace během posledních dvaceti let rostly každoročně o 42 % a dosáhly rekordu ve výši 2,3 bilionu USD (viz graf). Na skoupení zahraničních firem bylo loni vynaloženo 720 mld. USD (oproti 100 mld. před deseti lety), čili 80 % všech PZI. Z toho téměř dvě třetiny spolkly "megadeals", sousta za víc než jednu miliardu dolarů. Většinou to byla krmě velkých ryb, jež UNCTAD vede na svém seznamu sta největších multinacionálek. Na špici se stále drží General Electric, jejíž obrat je větší nežli HDP Dánska (viz tabulka č. 2).

"Vzniklo nové globální tržiště, kde se podniky kupují jako housky na krámě," řekl Rubens Ricupero. M & A operace letos přesáhnou bilionovou hodnotu. Téměř 98 % budou tvořit akvizice. Zakládat nové fabriky na zelené louce je nákladné a riskantní. Skoupit - v krajním případě se s nimi spojit - nynější podniky je zkratka k nabytí majetku a zvýšení cen akcií. V dnešním obchodním světě rozhoduje rychlost. "V nové ekonomice má rok padesát dní," říkají kapitáni multinacionálek. "Rychlost je náš přítel, úhlavním nepřítelem je čas." Koupě představují nejrychlejší způsob, jak si vybudovat silné postavení na novém trhu (a pokud možno jej ovládnout) nebo jak zvětšit firmu. "Navíc v oligopolistických odvětvích tyto operace mohou být odpovědí na třeba jen očekávané tahy konkurentů. I firmy, kterým se nechce, musí naskočit na vlak ze strachu, aby se nestaly obětí jiných," praví se ve zprávě.

Tato honba se děje pod heslem "Eat lunch, or be lunch". Jíst, nebo být sněden. Devadesát procent zápasu o místo na slunci se odehrává v bohatých zemích. Protagonisty jsou Velká Británie, USA, Francie, Německo a Japonsko. Výsledkem je postupující monopolizace v automobilovém, chemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu a v lukrativních službách, jako jsou telekomunikace a banky.

Dopad skupování firem na hospodářský rozvoj může být dvojsečný a nerovný - varuje Rubens Ricupero. Rostou obavy, že "nadnárodní společnosti mají neúměrný prospěch z globalizace, kdežto místní malé a střední podniky v zemích, které cizí kapitál přijímají, jsou poškozovány." Podle UNCTAD skupování firem v zahraničí nezvyšuje výrobní kapacitu, tím méně zaměstnanost, ale "prostě předá vlastnictví a kontrolu z domácích rukou do cizích." Multinacionálky navíc oplácejí příznivé podmínky, jež jim státy vytvářejí, tím, že jim neplatí pokud možno žádné daně. Zpráva dodává, že totéž dělají svým vlastním vládám.

UNDTAD potvrzuje, že M & A mohou rovněž být vedeny záměrně s cílem snížit konkurenci na domácích trzích a ve svých důsledcích způsobit, že strategické podniky (včetně klíčových, jako jsou banky) se octnou pod cizí správou, čímž je ohrožena domácí podnikatelská a technologická schopnost budovat vlastní výrobní kapacitu. V oblasti sdělovacích prostředků, filmu a televize může vzniknout hrozba národní kultuře a identitě.

"Stojíme nyní před výzvou najít správnou politiku, jak umenšit záporné vlivy a posílit přínos svobody pohybu investičního kapitálu," zdůraznil Rubens Ricupero.