TZ o výzkumu, co očekávají občané od elektronického podpisu

S prvním říjnovým dnem vstoupil v platnost zákon o elektronickém podpisu. Výzkum, který uskutečnila DEMA, a.s. před jeho schválením  a ve kterém bylo dotazováno 1080 osob reprezentujících dospělou populaci ČR starší 18 let, mimo jiné mapoval, jaký význam přikládá veřejnost digitálnímu podpisu a co si od něj slibuje.

 Celkový náhled na uzákonění elektronického podpisu

Podle výsledků reprezentativního výzkumu je většina občanů ČR přesvědčena, že uzákonění elektronického podpisu se pozitivně odrazí na rozvoji elektronického obchodování (66%) a že je to viditelný krok, který přiblíží Českou republiku k vyspělým zemím a k Evropské unii (63%).  Každý druhý  (52%) spojuje  možnost  zasílat dokumenty, žádosti, apod. elektronicky         a přitom se stejnou platností, jako kdyby byly  podepsány vlastní rukou na papíře, s úsporou času  občanů a v této spojitosti se snížením psychicky vypjatých situací ve styku s úřady.  Elektronický podpis by měl přinést pozitivní efekt jak firmám, tak národnímu hospodářství (44%) - i když zde značná část občanů (49%) neumí  posoudit, neví. O tom, že dojde k zefektivnění státní správy, je přesvědčen  zhruba každý třetí občan (39%).  Každý sedmý si myslí, že tomu tak nebude (14%). Téměř polovina (47%) neví, zda  používání elektronického podpisu  bude mít kladný vliv na služby poskytované státní správou. Značná skepse panuje v názorech občanů, pokud jde o záležitosti korupce. Každý pátý si myslí, že elektronický podpis pomůže omezit korupci státních úředníků (21%), ale větší část, každý třetí má za to, že nikoliv (34%). Těch, kteří nevědí, je opět téměř polovina (45%).

Úhel pohledu se mění s věkem

Analýza dat z hlediska věkové struktury populace ukazuje na vysokou míru očekávaného pozitivního efektu vyvolaného zrovnoprávněním elektronických a tištěných dokumentů v rovině  firemní, národohospodářské i  prestiže České republiky  v rámci vysoce vyspělého světa.  Velmi zřetelně a téměř shodně třemi čtvrtinami všech kategorií občanů od mladé až po starší generaci (ale i každým druhým v důchodovém věku) je dávána tzv. zelená elektronickému podpisu v souvislosti s budoucím rozvojem elektronického obchodování. Toto zjištění potvrzuje  i analýza z hlediska ekonomické aktivity. Podle ní je  naprostá většina občanů v produktivním věku (74%) přesvědčena o významnosti přijetí nového zákona jako prvku pomáhajícího formovat a urychlovat elektronickou ekonomiku (pouze 2% tvrdí opak a 24% neví, neumí posoudit).  Ve vztahu  k výkonu státní správy jsou všechny věkové kategorie ve svém očekávání poněkud opatrnější. Čím jsou občané starší, tím méně často se jejich názory pohybují v rovině pozitivního očekávání. Vyšší věk nese s sebou jak nárůst nevyhraněnosti („neumím posoudit“)  tak skepse (odpovědi „ne“).    

Vliv počítačové  vybavenosti a  gramotnosti

Jedním z cílů zrovnoprávnění  elektronického dokumentu s papírovým je zlepšení komunikace s úřady.  Jeho  uvádění v život, bude vyžadovat kromě technických předpokladů (např. vybudování dostatečného počtu  veřejně dostupných míst k Internetu) také notnou dávku osvěty tak, aby i ty skupiny populace,  které nebudou mít Internet k běžnému použití doma či v práci, měly šanci využívat výhod, které jim moderní způsoby komunikace poskytují. Zde nejde jen o popularizaci elektronického podpisu, nýbrž o výraznou podporu celé oblasti informatiky, ve vztahu k občanům,  především o podporu jejich počítačové vzdělanosti. Dokládají to i výzkumná data: ti, kteří mají k počítačům a k Internetu blíže, vnímají novou formu spojení  se státní správou, ale i s ostatními subjekty  na kvalitativně vyšší úrovni. Nejen že  slyšeli  častěji o záležitosti zvané elektronický  podpis,  nýbrž jsou i lépe informováni o jeho podstatě, možnostech, apod.    Vybavenost Internetem, tzn. existence reálných podmínek pro jeho využívání, je jedním z faktorů zásadně podmiňujících názorové spektrum na význam digitálního podpisu. Ukazuje se, že občané pohybující se v prostředí, kde se  Internet  již „zabydlel“, si umí mnohem častěji než ostatní vytvořit vlastní vyhraněný názor. Směrem k elektronickému podpisu je jejich názor v naprosté většině kladný (vyjma oblasti korupce). 

Rovněž občané, kteří  mohou již nyní prakticky využívat moderních způsobů komunikace prostřednictvím e-mailu,  deklarují  budoucí odraz  elektronického podpisu  mnohem častěji pozitivně než ti, kteří  elektronickou adresu nemají.

Dostupnost občanů přes e-mail  

Čím jsou občané mladší, vzdělanější, s lepším finančním zázemím, podnikavější a počítačově vybavenější, tím častěji mají svoji e-mailovou adresu.