Čísla září

Cenová válka cizích obchodních řetězců na našem trhu dělá své. Ceny pro spotřebitele se drží nízko i přes nákladové tlaky, kterým je ekonomika vystavena. Leccos se vykompenzuje (zdražované maso, zlevňovaná jablka, pečivo stojí pořád stejně), takže ceny potravin přes silnou kolísavost vnitřní struktury bodují a zatím nejsou tím, co může zvedat inflaci.

To taková nafta ano. Řidiči dieselů možná zalitují, že kupovali dražší auta s představou, že provoz bude levnější. Její růst o 14 % kontrastuje s tím, o kolik se zvýšila v září cena benzinu (od 0,7 do 1,6 procenta). Prý má být ten drsný dopad pocítěn až v číslech za říjen.

Peníze nejsou drahé, ale přesto se už vyprazdňuje polštář vystlaný vysokými úrokovými sazbami z let 1997 a 1998. "Pozitivní data o inflaci podporují naši dřívější úvahu, že změna sazeb ze strany ČNB je vysoce nepravděpodobná, přes silné restrikce ze strany Evropské centrální banky," říká Radek Malý z pražské pobočky Citibank. "Poslední úprava sazeb ECB zúžila úrokový diferenciál mezi eurem a českou korunou na 50 bazických bodů."

Výkon reálné ekonomiky nad očekáváními

V průmyslu se dějí věci. Produkce vzrostla o 11 procent, tržby ve stálých cenách dokonce o 13,6 procenta. Výroba ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila o více než 10 procent, což je velmi podstatné vzhledem k jeho váze a finalizovanému charakteru činnosti. Hornické a energetické obory však rostly ještě rychleji (o 13,8, resp. 16,2 procenta). Co poněkud zaráží, je to, jak rychle vylétly mzdy. Nominálně o 7,6 procenta, v hornictví téměř o 11 procent. Právě tam však přišlo nejvíc lidí o práci. Je potom logické, že konejšivé číslo o produktivitě (celkově o 12,6 procenta) odráží její růst právě v tomto odvětví. Vzrostla zde v srpnu o více než čtvrtinu.

Odliv zaměstnaných ve stavebnictví pokračuje, a to rychleji než v průmyslu. Produktivita je zhruba stejná a nachlup stejný je i růst mezd. Přesto je však stavebnictví o krok zpět v porovnání s průmyslem, protože se zdá, že výkon průmyslových odvětví jde ruku v ruce s technologickými zlepšeními, kdežto ve stavebnictví se výkon soustřeďuje spíše na velké stavby, kterých není příliš mnoho.

"Máme za to, že průmysl letos vzroste meziročně přinejmenším o 5 procent a bude posilován zlepšující se domácí spotřebitelskou důvěrou v posledním čtvrtletí," soudí Miroslav Brabec ze Societe Générale.

Kde jsou neutracené peníze?

Na utrácení je třeba mít. V domácnostech zaměstnanců je to tak, že tu v průměru převyšují příjmy jejich vydání jen o 4,5 procenta, a to ještě v rodinách, které nemají děti anebo mají už ty zcela odrostlé. V těch, které se ještě musejí o děti starat, je průměrné převýšení 2,9 procenta. V neúplných rodinách už převyšují výdaje jejich příjmy (tam, kde je jen jedno dítě, jsou výdaje vyšší o 1,1 procenta, u více dětí je logicky převýšení výdajů větší).

Jak nakládají české domácnosti se svými penězi, je vidět z aktuálních dat. Těmi jsou čísla za letošní druhé čtvrtletí: jestliže ještě loni bylo uloženo v podobě korunových depozit za toto období o 27,4 mld. více, letos jen o 4,9 miliardy. Devizové vklady se dokonce rušily (jejich stavy poklesly o více než dvě miliardy), prodávaly se cenné papíry a také se o dost více půjčovalo. Hlavně však o 16 miliard vzrostla hotovost. Peníze jsou doma.