Jugoslávii čeká přestavba ekonomiky

Ekonomické změny nastanou až po vytvoření nových vlád na svazové republikové úrovni.

Vojislav Koštunica, nový prezident JSR, si přivezl ze summitu Evropské unie v Biarritzu, kde byl symbolicky přijat jako partner Západu, mnoho příslibů konkrétní pomoci Jugoslávii. Ovšem pro její přijetí musí být teprve vytvořeny podmínky. Politickou je vytvoření "technické vlády", která by zemi spravovala až do řádných voleb.

Ekonomickou prioritou je stabilizace dináru. Těsně před událostmi z 5. října se jeho kurs na černém trhu - a jiný neexistuje - propadl až k hranici 40 - 42 dinárům za německou marku. Nyní se postupně vrací k "zažité" hladině 30 - 32 dinárů za DEM. Ovšem ceny základních životních potřeb se stabilizovaly na úrovni kolem 40 dinárů za marku, což znamená zvýšení cen a nespokojenosti obyvatelstva. Průměrná mzda dnes v JSR činí asi 80 DEM měsíčně při nezaměstnanosti v pásmu mezi 30 až 40 %. To jsou oficiální čísla. Neoficiálně je bez práce cca 60 - 70 % obyvatelstva. Národní banka Jugoslávie, která má od čtvrtka nového guvernéra, připustila, že má k dispozici pouze asi 410 miliónů USD devizových rezerv. Guvernér připouští zavedení dvouvalutového režimu, nejpravděpodobnější je pevná vazba na německou marku, která je zde beztak neoficiálně "oficiální" měnou. Konečným cílem však zůstává konvertibilní dinár.

Stabilizace bankovního sektoru a jeho integrace do mezinárodního finančního systému je další z priorit. Předpokládá se, že sem přijdou renomované zahraniční banky. Směrem dovnitř má být obnovena důvěra obyvatelstva tak, aby znovu začalo spořit, okamžitě má být zavrženo administrativní stanovování úrokové míry apod.

V makroekonomické oblasti se počítá jako s hlavní oporou s přílivem kapitálu ze zahraničí. Další prostředky hodlá stát získat legalizací tzv. šedé ekonomiky, například oběhu deviz atd.

Liberalizace zahraničního obchodu počítá se zrušením všech kontingentů na dovoz a vývoz zboží (s výjimkou zemědělství ) a jejich nahrazením odpovídajícími celními sazbami. Ty mají být postupně snižovány a sjednocovány. Zvýhodňovat se budou vývozy do zemí Evropské unie. Jugoslávie hodlá také co nejrychleji normalizovat obchodní styk se sousedními státy, které byly dříve součástí bývalé Jugoslávie. Podle názoru místních odborníků by se základní kroky mohly realizovat do dvou tří měsíců. Velkou zátěží pro ekonomiku je ale na milión běženců ze všech částí bývalé Jugoslávie, pro jejichž návrat se zatím nepodařilo vytvořit podmínky.