České firmy narazí v Jugoslávii na velmi tvrdou konkurenci

K prioritám budoucí vlády patří co nejrychlejší liberalizace zahraničního obchodu, ale některé segmenty trhu budou dále chráněny.

Představa, že do Jugoslávie bude možné vyvézt vše včetně zastaralých strojů a zařízení, je lichá. "Jugoslávci vědí, že nejsou tak bohatí, aby mohli investovat do starých, byť laciných technologií, a budou si vybírat," zdůrazňuje Vladimír Váňa z bělehradského zastoupení Škoda Trading. Aleš Nepejchal, vlastník poradenské a marketingové firmy v hlavním městě SRJ, připouští, že se může "tu a tam" uplatnit i repasovaný stroj. "Ale půjde spíše o doplňování zařízení. Šanci mají i menší výrobci, například pekáren, potravinářských strojů a zařízení. Ale i tady se bude vyžadovat kvalita a vyspělá technologie ve spojení s dobrou cenou."

Konkrétním příkladem spojování zájmů je výstavba elektrárny Kolubara B, kde Škoda Plzeň získala zakázku na dodávky konstrukcí, dvou generátorů a dvou transformátorů, z nichž jeden byl podle škodovácké dokumentace vyroben přímo v Jugoslávii, "Už v této fázi se v rámci investice uplatnily firmy jako Vítkovice, Nová Huť, ŽDB Bohumín dodávkami materiálu. Úspěšné byly dodávky výtahů z menší plzeňské firmy DSD Met, jejíž produkty na stavbě Kolubara B montovala jugoslávská firma."

Tím český podnik získá nejen lukrativní, ale také referenční zakázku včetně kvalifikovaného a spolehlivého partnera, v tomto případě firmy Balkan Lift, se kterým se bude moci ucházet o zakázky celé oblasti. "Má to výhodu i v tom, že zdejší firma zná poměry, podmínky, certifikace a podobně. Takový postup spolupráce mohu pouze doporučit," říká Váňa. Dalším příkladem jsou dodávky svařovacího materiálu na stavbu z ESAB Vamberk. Nyní si už díky dobrým referencím našly produkty této firmy cestu na širší jugoslávský trh. Škoda Plzeň se uchází i o další části investice jako kompletní strojovny apod. V návaznosti na to by se mohly zapojit další české podniky, mj. Chladicí věže Praha, Sigma Lutín, ZVVZ Milevsko a další.

V úsilí o zakázky v JSR budou mít větší šanci podniky, které budou od začátku počítat se zapojením místních firem. Váňa: "Takové projekty budou mít větší podporu jugoslávských orgánů, protože pomohou snížit vysokou nezaměstnanost a zvýší příjmy státu." Podle shodného názoru odborníků jsou zdejší firmy přes několikaletou izolaci vysoce kvalifikované a hlavně znají "terén".

Očekávají se velké investice také do dopravní infrastruktury. I zde mohou české firmy nabídnout technologie, zkušenosti, vypracování projektu, ale na vlastní stavební práce mají v Jugoslávii dost volných a vysoce kvalifikovaných kapacit. Pro vytváření společných podniků nebo přímé kooperace dosud nejsou podmínky. Zatím totiž nemá JSR akceschopnou vládu ani na svazové nebo republikové úrovni, která by mohla zrušit omezující předpisy. Mezi ČR a Jugoslávií zatím nebyla uzavřena ani dohoda o ochraně investic. Ta je však připravená, takže podpis by se mohl očekávat "v průběhu měsíců".

V platnosti jsou zatím ochranářská opatření, která se - paradoxně - dotýkají také zboží, jehož je v Jugoslávii kritický nedostatek. Ve velmi nedávné minulosti to sloužilo mj. také k udělování výjimek a k osobnímu obohacování činovníků. I proto je v úmyslu všech, kdo mají převzít vládu, urychlená liberalizace zahraničního obchodu, ovšem s tím, že některé segmenty trhu zůstanou za ochrannými valy cel a kvót. To především v případech, ve kterých si je Jugoslávie sama schopna produkty vyrobit a kdy by příval cizího zboží zničil místní výrobce. Týká se to především zemědělství a potravinářství.

Obchody jsou ztíženy i tím, že zatím žádná česká banka nemá ani korespondenční styk s institucemi v SRJ. Je ironií, že zastoupení IPB, které zde vydrželo i v nejtěžších dobách, bylo zrušeno bez náhrady pouhých pět dnů před "buldozerovou revolucí", takže podniky, obracející se na jugoslávský trh, tady nemají v tomto ohledu oporu. To se zřejmě v dohledné době nezmění. Na druhé straně je pravda, že v Jugoslávii došlo ke kolapsu bankovnictví. Jeho stabilizace včetně stabilizace měny patří k prioritám nastupující garnitury.

"V každém případě doporučuji při zahájení spolupráce a při prvních dodávkách vyžadovat platbu předem. Ostatně jugoslávští partneři s tím počítají," zdůrazňuje A. Nepejchal. Varuje před - na první pohled snadným - navazováním povrchních kontaktů. V Jugoslávii se očekává boom nabídek, čehož se mohou chopit i neseriózní zprostředkovatelé. "Bartrové obchody budou obtížné mj. proto, že v Jugoslávii schází širší spektrum vhodného zboží. A to špičkové už má obvykle odběratele," dodává Nepejchal. Podle něj by bylo vhodnější uvažovat o konsignačních obchodech. Ale pouze v případech, kdy si český podnik najde spolehlivého zástupce. "Výslovně varuji před zbrklým udělováním generálního zastoupení," doplnil V. Váňa. Pokud jde o vlastní relevantní informace, připravuje se otevření kanceláře CzechTrade v Bělehradu.

Podle zdejších odborníků, ať už českých nebo jugoslávských, kteří mají se spoluprací s ČR zkušenosti - mezi ty druhé patří také jugoslávská firma EEC se zastoupením v Praze a v Bělehradě, nyní probíhají ve vedeních jistých podniků výrazné změny, takže mnohdy není ani jisté, s kým se má jednat. I to vybízí k jisté opatrnosti. Na druhé straně, řekl HN Slaviša Labus, ředitel firmy EEC: "Jugoslávie je v této době jediným neobsazeným trhem v Evropě. Zejména pokud mezinárodní společenství splní své sliby pomoci, bude o něj v nejkratší době sveden boj. Kdo na tomto trhu bude přítomen dříve, bude mít samo sebou výhodu."