Brusel žádá penzijní reformu

Za velmi důležitý pro další sociální klima patnáctky považuje Evropská komise návrh na usnadnění a rozšíření akční schopnosti penzijních fondů a důchodových pokladen.

Důležitost nutných změn v systému sociálního zabezpečení ve všech zemích Evropské unie podtrhla včera Anna Diamantopoulová, která je v bruselské exekutivě odpovědna za sociální otázky. "Je nanejvýš nutné přizpůsobit systém sociálního zabezpečení všech zemí unie postupně se měnícím podmínkám," prohlásila. Nutnost těchto změn vyplývá především z předpokládaného demografického vývoje. Podíl mezi aktivním obyvatelstvem a osobami v důchodovém věku je možno v současné době vyjádřit poměrem jedna ku 3,5, avšak pro polovinu příštího století jej demografové odhadují na jedna ku 1,8.

Návrh, na němž se podílel také další člen Evropské komise Frits Bolkenstein, bude v nejbližší době předložen k projednání radě ministrů patnáctky a Evropskému parlamentu ve Štrasburku. Podle očekávání Evropské komise by měl být projednán a po připomínkách schválen během příštího roku. Komise zdůrazňuje, že se nejedná o úplné sjednocení všech zákonů týkajících se penzijního pojištění a že každý stát bude mít na tomto úseku vlastní manévrovací prostor. Nicméně mělo by dojít k určité harmonizaci systému penzijního připojištění, kterému se upsala v současné době asi čtvrtina obyvatel Evropské unie a které spravuje obrovské jmění ve výši 2300 miliard eur.

Evropská komise navrhuje řadu opatření, která by současnou situaci pomohla do značné míry liberalizovat, ale zároveň i zprůhlednit hospodaření fondů. Mohly by například investovat až 70 procent aktiv do akcií, mohly by ve větší míře investovat v zahraničí, což by odstranilo dosavadní bariéry, kdy se penzijní fondy ve svých aktivitách orientují pouze v hranicích své země atd.

Dalším velmi důležitým předpokladem zdárného vývoje penzijního zabezpečení v zemích patnáctky v dalších letech musí být podle Evropské komise bezpodmínečně posun odchodu do důchodu. V současné době odchází do důchodu mezi 50 a 59 rokem téměř polovina aktivních obyvatel zemí EU, mezi 60 a 65 lety asi 22 procent. Bruselští odborníci považují tuto situaci za neudržitelnou a vyzývají členské země EU, aby stimulovaly pozdější odchod z aktivního života. Zatím však se neuvažuje o sjednocení legislativy, i když předpisy platné v jednotlivých zemích jsou si velmi blízké.