Lucemburské banky údajně kryjí daňové úniky cizinců

Finanční instituce v nejmenší zemi EU jsou pod dvojím ohněm - striktní dodržování bankovního tajemství přitahuje klienty, ale zároveň jim přináší špatnou pověst.

Americký berní úřad (Internal Revenue Service, IRS) dal nůž na krk Lucembursku - nařídil, že jeho peněžní ústavy mu musejí udávat pokusy občanů Spojených států o daňové úniky. Pokud by se banky této malé, ale prosperující členské země Evropské unie požadavkům USA nepodrobily, hrozí jim tato vlivná státní instituce, že zamezí jejich přístupu na lukrativní americký kapitálový trh.

IRS, i když jeho domovská stránka na internetu je více než přívětivá, má pověst rafinovaného vymahače daní. Jak známo, byla to právě tato instituce amerického ministerstva financí, která v roce 1931 předstihla FBI v boji proti chicagskému mafiánovi Al Caponemu, neboť ho dostala do vězení Alcatraz tím, že mu dokázala daňové úniky. V listopadu 1997 se do čela amerického "berňáku" postavil Charles O. Rosotti, který dostal zelenou, aby svůj úřad obsadil nejkvalifikovanějšími daňovými odborníky včetně zkušených kriminalistů.

Jak na sklonku týdne uvedl německý list Handelsblatt, spolkové ministerstvo financí tento tlak z Washingtonu vítá. Aniž uvedlo, že řada německých občanů ulévá svůj kapitál do Lucemburska, kde je čekají nižší daně, neboť tento stát je obecně pokládán za "daňový ráj". Mluvčí spolkového ministerstva financí tuto výměnu informací mezi zahraničními bankami a daňovými úřady schvaluje, neboť by to byl "důležitý krok k harmonizaci zdanění příjmů v rámci Evropské unie". Jak známo, každý z 15 členských států EU si zatím chce zachovat svůj odlišný daňový systém. Pokud se tedy Lucembursko podřídí přání Spojených států a jeho banky budou od začátku příštího roku oznamovat IRS stav kont občanů USA, měly by to tím spíše hlásit berním úřadům členských zemí Evropské unie o jejich občanech.

Jenže tato výměna informací je flagrantním útokem na bankovní tajemství, které je základním axiomem konkurenční schopnosti peněžních ústavů, zostřené procesem globalizace. To přimělo prezidenta Svazu lucemburských bank Luciena Thiela k výroku, že americký požadavek výměny informací je projevem "nového imperialismu". Pro banky to totiž znamená převzít odpovědnost za své americké klienty, že splní daňové povinnosti vůči bernímu úřadu USA. A navíc, zvláštní společnost, podléhající IRS, bude rozhodovat, zda tyto závazky peněžní ústavy plní, a mohou tudíž nadále výhodně obchodovat na kapitálových trzích v USA.

Jak si s touto situací Lucembursko poradí? Představitel svazu lucemburských bank Francois Moes řekl, že jeho země, dosud považovaná za daňový ráj, bude muset vypracovat strategii, podle níž by její peněžní ústavy mohly obstát v konkurenci i bez dodržování bankovního tajemství. A dovozuje, že je možno se vyhnout riziku jedině novými vynalézavými a nenapadnutelnými bankovními produkty, jejichž "fígle" ovšem zatím jen naznačuje, ale nehodlá zveřejnit.