ČNB bude pod větším vlivem politiků

Česká národní banka, která je jednou z nejdůležitějších institucí pro ovlivňování ekonomické situace firem a lidí, bude fungovat pod větším tlakem politiků. Poslanci totiž schválili kontroverzní novelu zákona o ČNB v jejím původním znění a přehlasovali tak Senát, který novelu počátkem srpna vetoval. Odpůrci novely nejvíce kritizovali skutečnost, že odporuje platné ústavě, protože ta nařizuje pečovat o měnovou stabilitu, zatímco novela o cenovou stabilitu. "Na tom nemůže nic změnit to, že se bude příští měsíc projednávat úprava ústavy. Nejsem přecitlivělý právní purista, ale takhle se s ústavou v právním státě zacházet nemá," reagoval poslanec Ivan Pilip z Unie svobody.

Podle neoficiálních informací může být právě rozpor s ústavou důvodem, proč prezident Václav Havel novelu nepodepíše. Větší závislost na politice plyne z toho, že její rozpočet bude rozdělen. Bankovní rada bude schvalovat rozpočet nutný k zabezpečení hlavního cíle, kterým je nově "cenová stabilita", a provozní a investiční rozpočet jí bude schvalovat Poslanecká sněmovna. "Problémem z hlediska funkční nezávislosti je právě tento bod. Jestliže třeba poslanci seškrtají rozpočet a ona bude muset omezit počet zaměstnanců či výpočetní techniky nebo jiné věci, může to ovlivnit i splnění jejího hlavního cíle," uvedl ministr financí Pavel Mertlík.

Podle něj sice nejde přímo o něco, co by nebylo v principu možné. "Jenže je to asi, jako když uděláte na autě technický zlepšovák a pak zjistíte, že ono s tím nejezdí," řekl. Problém rozdělení rozpočtu, ale i nově danou povinnost stanovovat cíl inflace po dohodě s vládou, kritizoval nedávno jako zásah do nezávislosti centrální banky také vyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrián. Novela mění i způsob jmenování guvernéra, viceguvernérů a dalších členů bankovní rady, což je dosud výsadním právem prezidenta republiky. Podle novely bude guvernéra, viceguvernéry a členy bankovní rady jmenovat prezident, ale na návrh vlády. Pokud některý ze současných členů bankovní rady sám neodstoupí, je zásadnější personální obměna možná až pro roce 2004. Většina ze sedmičlenné bankovní rady totiž před sebou má ještě zhruba čtyři roky ze šestiletého funkčního období.