Nového guvernéra čekají obtíže

Nového šéfa České národní banky, jenž má být vybrán během listopadu na uvolněný post po Josefu Tošovském, čekají záhy po nástupu do funkce náročné úkoly a složité manévrování na politické scéně. Nové vedení centrální banky totiž bude mít před sebou důležitá rozhodnutí - dříve nebo později musí přijít zvýšení úrokových sazeb, s nimiž se už více než rok nehýbalo. Toto dilema však nový guvernér a jeho tým budou muset řešit v době, kdy nad jejich institucí bude mít větší moc parlament kvůli novele zákona o České národní bance.

Začne sice platit až příští rok, takže nový guvernér unikne tomu, aby jeho kandidaturu ovlivňovali jiní lidé než prezident, později však bude muset stejně najít společnou řeč s politiky, zejména s Milošem Zemanem a Václavem Klausem. "Nový guvernér bude mít těžkou pozici v tom, že v relativně krátké době - do léta příštího roku - musí zvýšit sazby. To rozdráždí politiky, zvláště v situaci, kdy guvernéra bude vybírat prezident, a oni ho proto mohou vnímat nepřátelsky," soudí ekonom Patria Finance Ondřej Schneider. Podle poslední analýzy, kterou zveřejnila tato společnost, je zvýšení sazeb nevyhnutelné ze dvou důvodů: - inflace, kterou centrální banka krotí právě zvyšováním sazeb, se od posledního pohybu úroků viditelně zvýšila; - vláda se výrazně zadlužuje a chystá se zadlužovat i v příštích letech, čímž pouští do ekonomiky velké množství peněz a inflaci dál zvyšuje.

Podobné důvody vidí i jiní ekonomové: "Teď jsou všechny parametry v pořádku, ale úkolem centrálních bank je rozpoznávat nebezpečí dříve než ostatní, což zvláště v souvislosti s rozpočtovými deficity může být náš případ," míní Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt. Na nutnost zvýšit úroky, čímž se omezuje množství peněz v ekonomice a tím i vzestup cen, upozornil minulý týden také Mezinárodní měnový fond. Jeho experti konstatovali, že pokud zadlužování vlády bude pokračovat, hrozí růst inflace. A na ten ČNB bude muset reagovat. V návrhu státního rozpočtu vláda odhaduje, že bez příjmů z privatizace by státní dluh letos narostl o 146 a příští rok o dalších 136 miliard korun. To je dohromady skoro 30 tisíc korun na každého občana. Měnový fond očekává ještě větší čísla.

Na nutnost zvýšit sazby v této souvislosti upozornila i centrální banka. Předpokládaný růst sazeb je nepříjemný i pro politiky, protože svazuje ekonomický růst. A oni budou mít od příštího roku silnější nástroje, jak bance zasahovat do života. Poslanci především - navzdory kritice ze strany Evropské unie - do zákona prosadili, že budou bance schvalovat část rozpočtu související s jejím provozem. Mohou například omezit platy pracovníků v bance. "Úloha guvernéra bude muset být více politická. Bude muset více komunikovat s politiky a umět dostat to, co banka potřebuje, ale zároveň si udržet odstup a nevzbudit pochybnosti o její nezávislosti," soudí Sobíšek.